Mýtus o přehřívání dřevostaveb: architekt a moderní technologie ukazují, jak v létě udržet v domě chládek

Tropické teploty a vlny veder dávají v letních měsících interiéru rodinných domů pořádně zabrat. Mezi lidmi stále koluje mýtus, že dřevostavby se v létě chovají jako skleník a bydlení v nich je k nevydržení. Odborníci z praxe však ukazují pravý opak. Moderní materiály v kombinaci s chytrými technologiemi dokážou v horkých dnech zajistit stabilní a příjemné klima. Podmínkou úspěchu je precizní zvládnutí stavebních detailů.

Běžné cihlové a keramické materiály mají sice vysokou schopnost akumulace tepla, to ale v létě může být paradoxně nevýhodou. Jakmile se masivní stěny přes den nahřejí, sálají teplo do interiéru ještě dlouho do noci. „Dřevo špatně vede teplo a není schopné ho akumulovat do stěny“, vysvětluje architekt Jan A. Řezáč. Moderní domy na bázi dřeva zvládají vlny veder velmi dobře, a to především díky propracované skladbě obvodových stěn. „Díky dřevovláknité fasádní desce o tloušťce 100 mm se dům prostě nepřehřívá“, dodává Řezáč.

Podobné zkušenosti potvrzuje i Oldřich Šebek ze společnosti ATRIUM. Udržitelný přístup a práce s vnitřním klimatem jsou dnes standardem, což ukazuje například instalace zelených střech. „Velkou výhodou zelené střechy je to, že střešní krytina není vystavena UV záření. Díky tomu má stabilní teplotu, což výrazně prodlužuje její životnost. Dalším přínosem je snížení letního přehřívání, izolační vrstva shora pomáhá regulovat teplo i chlad“, popisuje Šebek.

Když technologie pomáhají

Zatímco správná izolace tvoří základní štít proti horku, moderní technologie posouvají letní komfort ještě o úroveň výš. Příkladem je nový vzorový dům Galaxy, který společnost ATRIUM nedávno představila v Horažďovicích.

Dům v sobě integruje inteligentní systém, díky kterému lze stínění, větrání i chlazení ovládat doslova „z gauče“. O adekvátní teplotu a úspory se v něm stará rekuperační ventilace s tepelným čerpadlem. „Součástí domu je také systém rekuperační ventilace, která pomáhá částečně ochlazovat interiér. Zároveň můžeme pomocí tepelného čerpadla chladit i přes podlahové vytápění. Díky těmto systémům dokážeme během nejteplejších dnů snížit vnitřní teplotu přibližně o 3,5 až 4 stupně“, doplňuje Oldřich Šebek.

Ďábel se skrývá v detailu

Aby však všechny tyto výhody fungovaly po desítky let a dům netrpěl skrytými vadami, je klíčová naprostá preciznost při samotné realizaci. U dřevostaveb totiž platí dvojnásob, že drobné technologické podcenění může mít fatální následky. „Stavební detaily a jejich zpracování mají obrovský vliv na celkovou životnost objektu“, upozorňuje architekt Jan A. Řezáč. Podle něj je nezbytné mít na stavbě odborný tým řemeslníků a skvělé technologické zázemí zavedené firmy. „S profíky se nestane, že by vám v domě po jeho dokončení začala kondenzovat vlhkost v konstrukci a objevovat se jiné nešvary“, pokračuje.

U staveb s difuzně uzavřenou skladbou je naprosto kritické dokonalé prolepení spojů parozábrany, a to zejména kolem oken, parapetů a prostupů konstrukcí. V opačném případě hrozí kondenzace vodních par, která vede k degradaci dřevěných prvků a vzniku plísní. Naopak u difuzně otevřených systémů konstrukce přirozeně „dýchá“ a komunikuje s vnitřním i vnějším prostředím, což dlouhodobou stabilitu domu usnadňuje. I zde je ovšem nutné dodržet technologické postupy při spojování a prolepování jednotlivých spár prefabrikovaných panelů.

Investice do kvalitního dodavatele se tak vyplatí nejen kvůli rychlosti výstavby – kdy hrubá stavba na pozemku vyroste za několik dní a klíče od hotového domu klient dostane do čtyř měsíců – ale především kvůli jistotě, že dům bude zdravým a chladivým útočištěm i během těch nejparnějších letních dnů.