Pět věcí, které si pohlídejte u cestovního pojištění

Prázdniny jsou v plném proudu, a právě letní měsíce jsou obdobím, kdy se většina Čechů vydává na dovolenou do zahraničí. Ať už jde o pobyt u moře, poznávací zájezd nebo jen víkendový cyklovýlet do některé ze sousedních zemí, cestovní pojištění by mělo být samozřejmostí. Společnost Vindicia upozorňuje, že právě podcenění správně sjednaného pojištění patří k nejčastějším chybám českých turistů. Přináší proto pět faktorů, které se vyplatí před odjezdem zkontrolovat.

„Cestovní pojištění je naprostý základ, který by neměl vynechat ani člověk, který vyráží jen na jednodenní výlet za hranice. Kolem pojištění ale stále panuje řada mýtů. Lidé často spoléhají na to, že jako plátci veřejného zdravotního pojištění mají zdravotní péči v zahraničí automaticky zajištěnou. Tak to ale bohužel není,“ říká Tomáš Beck, odborník na odškodnění ze společnosti Vindicia.

Nevhodně zvolená pojistka nebo přehlédnuté výluky mohou znamenat, že člověk ponese následky úrazu či nehody z vlastní kapsy. Vindicia proto shrnula pět aspektů, které se vyplatí před odjezdem zkontrolovat.

1) Nešetřete na špatném místě

Sjednat cestovní pojištění dnes zabere jen několik minut a většina lidí ho uzavře přímo v mobilním telefonu. Právě jednoduchost celého procesu ale může svádět k tomu, že člověk sáhne po nejlevnější variantě, aniž by si ověřil, co všechno skutečně kryje. Rozdíl v ceně mezi jednotlivými balíčky přitom bývá často jen několik stovek korun, rozdíl v rozsahu pojistné ochrany však může být zásadní.

„Základní varianta často pokryje jen běžné ošetření a pracuje s poměrně nízkými limity. Jen o pár stovek dražší pojištění už ale zpravidla zahrnuje také pojištění odpovědnosti, vyšší limity léčebných výloh nebo náklady na repatriaci, které se mohou pohybovat v řádech milionů korun,“ říká Tomáš Beck. Nejdražší pojistka ale nemusí být automaticky nejlepší. Klíčové je ujasnit si ještě před odjezdem, jaké aktivity bude člověk na cestě podnikat, a tomu přizpůsobit rozsah pojištění.

To platí zejména pro adrenalinové zážitky a sport. Zatímco běžná turistika bývá součástí standardního pojištění, vysokohorská turistika, ferraty, potápění nebo další rizikové sporty často vyžadují speciální připojištění. Rozdíl několika stovek metrů nadmořské výšky může znamenat, že se na úraz běžná pojistka už nevztahuje. Náklady na zásah horské služby nebo vrtulníku pak mohou dosahovat stovek tisíc korun.

„Pokud se až během dovolené rozhodnete vyzkoušet aktivitu, kterou jste původně neplánovali, vyplatí se nejprve pojistku rozšířit a s aktivitou počkat do okamžiku, kdy nové krytí začne platit. Předejdete tak nepříjemnému překvapení v případě úrazu,“ doporučuje Beck. Zapomínat by lidé neměli ani na pojištění odpovědnosti. Limity pro zdravotní i odpovědnostní část by měly být nastaveny alespoň na 25 milionů korun.

2) Pozor na výluky

Stejně důležité jako limity pojistného plnění jsou také výluky z pojištění. Právě jim lidé při sjednávání věnují nejméně pozornosti, přesto mohou rozhodnout o tom, zda pojišťovna škodu uhradí. „Platí jednoduché pravidlo. Čím kratší je seznam výluk, tím lépe. Tím menší je pravděpodobnost, že vás při nepříjemné události překvapí informace, že se na váš případ pojištění nevztahuje,“ uvádí Beck.

Mezi časté výluky patří například škody vzniklé pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek, provozování rizikových sportů bez sjednaného připojištění, vědomé porušení místních předpisů nebo léčba obtíží souvisejících s onemocněním, které existovalo už před odjezdem.

Pozorní by proto měli být zejména lidé s chronickými zdravotními obtížemi, například s vysokým krevním tlakem. Právě na něj se podle zkušeností Vindicie mohou některé pojišťovny při řešení škodních událostí odvolávat.

„Pokud člověk s vysokým tlakem upadne u bazénu a poraní si hlavu, může se pojišťovna snažit argumentovat tím, že příčinou pádu byla zdravotní indispozice související s jeho diagnózou. V naší praxi se s tím setkáváme často. Proto doporučujeme ještě před odjezdem navštívit ošetřujícího lékaře a nechat si písemně potvrdit, že je zdravotní stav kompenzovaný, cesta je vhodná a nejsou kontraindikovány ani plánované aktivity. Takový dokument může při řešení pojistné události výrazně posílit postavení klienta,“ vysvětluje Tomáš Beck.

3) Karta nestačí

Mezi Čechy stále přetrvává přesvědčení, že je v zemích Evropské unie dostatečně chrání tuzemský průkaz zdravotního pojištění. Ve skutečnosti tomu tak není.

Průkaz sice zajišťuje přístup k nezbytné zdravotní péči za stejných podmínek jako místním pojištěncům, rozhodně ale nekryje všechny náklady. Doplatky, převozy, hospitalizace, některé zákroky nebo repatriace mohou znamenat výdaje v řádech stovek tisíc korun.

Stejně obezřetní by lidé měli být i u cestovního pojištění, které bývá součástí prémiových platebních karet. To může být užitečným bonusem, často ale obsahuje nižší limity nebo užší rozsah krytí než samostatně sjednané cestovní pojištění. Vyplatí se proto vždy ověřit, co konkrétní pojistka skutečně zahrnuje.

4) Přidejte si den navíc

Nedávné události na Blízkém východě ukázaly, jak rychle se může změnit bezpečnostní situace a jak snadno může dojít ke zpoždění návratu. Důvodem ale nemusí být jen ozbrojený konflikt. Stačí technická závada letadla, mimořádně špatné počasí, stávka dopravce nebo třeba jen kolony, pokud se člověk vrací vlastním autem.

Vindicia proto doporučuje sjednat pojištění ještě minimálně na jeden den po plánovaném návratu. Pokud se cesta nečekaně protáhne, člověk nezůstane bez pojistné ochrany.

5) Nepodceňujte krátké cesty

Zatímco u delších zahraničních dovolených Češi cestovní pojištění většinou řeší, u krátkých výletů ho často podceňují. Přitom i několik hodin za hranicemi může stačit k tomu, aby se objevily problémy.

Typickým příkladem jsou cyklovýlety nebo turistické trasy, které na několik kilometrů vedou přes Německo, Rakousko nebo Polsko. Pokud k úrazu dojde právě v zahraničí, může absence pojištění přijít velmi draho. Stejné pravidlo platí i pro situace, kdy během dovolené vyrazíte mimo území, pro které bylo pojištění sjednáno. Typickým příkladem je pobyt v Chorvatsku spojený s jednodenním výletem do Bosny a Hercegoviny, například do Mostaru nebo Sarajeva. I v takovém případě je potřeba ověřit, že se pojistka vztahuje i na navštívenou zemi.

„Pokud člověk cestuje za hranice pravidelně, třeba na nákupy do Polska nebo Rakouska, vyplatí se sjednat celoroční cestovní pojištění. Je to pohodlnější, člověk nemusí před každou cestou řešit, jestli je pojištěný, a platí to často i pro celou rodinu,“ uzavírá Tomáš Beck.