Vláda schválila růst penzí pro lidi po osmdesátce a pracující důchodce Vyšší penze za práci dává smysl. Bez zdravějších seniorů ale reforma zůstane polovičatá, říká Michal Španěl z JenPráce.cz

Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila vláda. Roční výdaje na obě opatření by podle nejmírnějšího scénáře vzrostly od příštího roku do roku 2060 z 2,6 miliardy korun na 60,8 miliardy korun. Zákon dostane k projednání Sněmovna.

Z novely vypadl návrat k vyšší valorizaci penzí o polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny. Roční výdaje by od roku 2029 do roku 2060 podle ministerstva práce stouply ze dvou miliard korun na 102 miliardy korun. Ministerstvo financí se postavilo proti. Chce přesnější výpočty. Podle vládních politiků se krok stejně jako strop důchodového věku na 65 letech dostane do další novely.

Komentář Michala Španěla z JenPráce.cz

Návrh navyšovat pracujícím důchodcům procentní výměru penze vždy od ledna, poprvé v roce 2028, o 1,5 procenta za každý odpracovaný rok, případně poměrně při kratší době, dává z pohledu trhu práce smysl. Zaměstnancům se má navíc důchod zvyšovat automaticky. To je důležité, protože ani dobře míněné opatření by nemělo ztroskotat v administrativním bludišti. U osob samostatně výdělečně činných by proto bylo vhodné celý proces maximálně zjednodušit a žádost ideálně propojit s každoročním přehledem o příjmech a výdajích.

Zachování slevy na důchodovém pojištění ve výši 6,5 procenta z vyměřovacího základu, kterou prosadila předchozí vláda, společně s návratem procentního navyšování penze vytváří kombinovaný motivační balíček. Tento směr má svou logiku. Český pracovní trh dlouhodobě potřebuje udržet zkušené seniory ekonomicky aktivní déle a dvojí motivace – vyšší čistý příjem nyní a vyšší penze v budoucnu – může být účinnější než dřívější, podstatně skromnější zvýhodnění za práci v důchodu.

Bez delšího života ve zdraví motivace nestačí

Česko se však stále nedostatečně věnuje reformám, které by mohly prodloužit dobu života prožitou ve zdraví. Ta je u nás poměrně nízká: u mužů činí přibližně 61,5 roku a u žen 62,7 roku. Právě zdravotní stav představuje pro mnoho lidí zásadní překážku, kvůli níž nemohou nebo nechtějí pokračovat v práci. Netýká se to pouze pracujících důchodců, ale také lidí v předdůchodovém věku. Část z nich poslední roky před nárokem na penzi stráví v evidenci úřadu práce, protože už nezvládá původní profesi a obtížně hledá jiné uplatnění.

Ministerstvo práce a sociálních věcí by proto mělo mnohem intenzivněji spolupracovat s Ministerstvem zdravotnictví a připravit společná opatření zaměřená na zdravé stárnutí. Ta by měla zahrnovat zejména rozumné pozitivní pobídky k omezení kouření, nadměrné konzumace alkoholu a nezdravého stravování. Stejně důležitá je dostupná a včasná prevence kardiovaskulárních onemocnění, vysokého krevního tlaku a dalších chorob, které ve vyšším věku významně omezují pracovní schopnost i kvalitu života. Bez zdravotní složky zůstane reforma polovičatá a nemusí dosáhnout deklarovaného cíle, tedy udržet více lidí ekonomicky aktivních i ve vyšším věku.

Plošné přidávání je především sociálním opatřením

Jinak je potřeba posuzovat plošné zvýšení důchodu o 500 korun každých pět let od dosažení 80 let, které novela zavádí souběžně. Toto opatření nemotivuje k ekonomické aktivitě, ale představuje sociální podporu nejstarší generace. Takový cíl je legitimní, protože lidé starší 80 let patří mezi zranitelnější skupiny a zpravidla čelí vyšším výdajům na zdravotní a sociální péči.

Otázkou však zůstává, zda je právě nyní vhodná doba k rozšiřování dalších plošných nároků. V situaci, kdy veřejné rozpočty dlouhodobě hospodaří se schodkem a stát si půjčuje také na běžné výdaje, je přinejmenším odvážné zavádět automaticky rostoucí výdaj bez jasně určeného dlouhodobého zdroje financování. Udržitelnost podobných opatření bude navíc záviset na tom, zda se česká ekonomika dokáže posunout k činnostem s vyšší přidanou hodnotou, a tím zvýšit příjmy veřejných rozpočtů.

Pro představu: Česko má pro rok 2026 schválený schodek státního rozpočtu ve výši 310 miliard korun. Podle údajů zveřejněných k novele by přitom roční náklady obou navrhovaných opatření mohly i v nejmírnějším scénáři postupně vzrůst z 2,6 miliardy korun na 60,8 miliardy korun v roce 2060. Každé trvalé zvýšení výdajů by proto mělo být doprovázeno nejen vysvětlením jeho sociálního přínosu, ale také důvěryhodným plánem, z čeho jej stát zaplatí.

Michal Španěl, datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz