Průzkum: Němci se bojí blackoutu, ale nepřipravují se na něj

Dva ze tří Němců sice stále považují dodávky elektřiny za spolehlivé, i když tato důvěra za jediný rok klesla o pět procentních bodů, a souběžně stoupá rovněž skepse vůči schopnosti úřadů zvládnout velký výpadek. Pro pojistný trh i risk manažery jde o signál, že vnímání infrastrukturního rizika se mění rychleji, než se dosud předpokládalo.

Průzkum zadaný srovnávacím portálem Verivox a realizovaný na reprezentativním vzorku 1 013 německých respondentů v dubnu 2026 přichází ve specifickém kontextu: začátkem roku způsobil žhářský útok na berlínskou elektrickou síť výpadek, který na několik dní odstavil přibližně 45 000 domácností a více než 2 000 firem. Tento incident zřejmě přispěl k poklesu důvěry ve spolehlivé dodávky elektrické energie, která se letos i tak drží na relativně vysoké úrovni 64 %.

Teroristické útoky a kyberhrozby předčí obavy ze zastaralé sítě

Zásadní je struktura aktuálně vnímaných hrozeb. Za největší riziko pro dodávky proudu označují Němci teroristické útoky a sabotáže, které zmínilo 58 % respondentů, a kybernetické útoky s 51 %. Teprve s výrazným odstupem následují zastaralé elektrické sítě, které zmínilo 30 % dotázaných, a přírodní katastrofy se zastoupením 28 %. Z toho vyplývá, že veřejnost intuitivně vnímá jako dominantní hrozbu záměrného poškození infrastruktury, nikoliv její fyzické opotřebení nebo klimatické extrémy.

Pro pojistitele a risk manažery má tato hierarchie přímý vliv. Kybernetické útoky na energetickou infrastrukturu jsou z hlediska krytí a modelace přece jen o něco snadnější než teroristické akty, jejichž dopad závisí na konkrétním předem zpravidla neznámém scénáři. Zároveň platí, že výpadek elektřiny způsobený kyberútokem i teroristickým činem na distribuční síť může spustit rozsáhlé výpadky a škody napříč odvětvími, které primárně s energetikou nesouvisejí a jsou kryté v pojištění přerušení provozu.

Většina pochybuje o veřejných orgánech

55 % dotázaných se domnívá, že úřady a odpovědní lidé jsou spíše špatně nebo nedostatečně připraveni na případný blackout. To znamená, že více než polovina respondentů nevěří veřejným orgánům, že by dobře zvládly velký výpadek elektřiny. Současně je to asi o 8 % více než před rokem. Pouze 13 % oslovených v anketě věří ve velmi dobrou nebo dobrou přípravu veřejného sektoru na výpadek proudu. V předchozím roce bylo toto číslo 22 %. A to už je podstatný pokles důvěry.

Ještě výmluvnější než obavy z výpadku je míra skutečné připravenosti Němců na blackout. Aktivně se na nouzovou událost připravuje pouze 30 % populace, tedy méně než každý třetí, přičemž meziroční nárůst o 3 % nelze považovat za zásadní posun. Naproti tomu 7 z 10 respondentů žádná preventivní opatření nepřijalo.

Mezi těmi, kteří se připravují, dominuje obstarání základních prostředků: náhradní světelné zdroje jako svíčky nebo baterky pořídilo 69 %, zásoby potravin 64 % a vody 56 %. Vlastní záložní generátor má jen 21 % připravených domácností, rezervní pohonné hmoty pouhých 16 %. Připravenost výrazně koreluje s příjmem a vzděláním: domácnosti s čistým měsíčním příjmem nad 5 000 EUR a vysokoškolsky vzdělaní respondenti vykazují vyšší míru zajištění, a to na úrovni 36 %.

Souběh rostoucí skepse vůči státní připravenosti a nízké míry individuálního zajištění náhradních prostředků vytváří pro pojistný trh specifickou situaci. Poptávka po produktech kryjících výpadky a přerušení provozu může v blízké době vzrůst, ale zároveň přetrvává otázka, jak tyto produkty nabídnout segmentům, které riziko vnímají, ale dosud povědomí nepřevedly do konkrétního jednání. Německý průzkum tak může sloužit v předstihu jako indikátor trendu, který se v různé intenzitě projevuje i na dalších evropských trzích včetně českého. Ten si dobře pamatuje podobný výpadek z loňského července, i když trval jen několik hodin.