Sucho odstavuje evropské jaderné elektrárny. Z výroby vypadnou gigawatty

Letošní léto přineslo do velké části Evropy rekordní sucho a několik po sobě jdoucích vln veder. Řeky, na jejichž vodu jsou jaderné elektrárny s tzv. průtočným chlazením závislé, se dostaly na historická minima – a to má přímý dopad na výrobu elektřiny. V posledních dnech muselo hned několik zemí přistoupit k odstavení nebo omezení výkonu svých jaderných bloků. Odborníci upozorňují, že pokud se situace nezlepší, může to znamenat citelný výpadek výroby a tlak na růst cen elektřiny napříč kontinentem.

Maďarsko: elektrárna Paks míří k úplnému odstavení

Nejdramatičtěji se situace vyvíjí v Maďarsku. Jediná tamní jaderná elektrárna Paks provozuje čtyři reaktory typu VVER-440 ruské výroby s celkovým instalovaným výkonem 2000 MW a běžně pokrývá zhruba 45 až 50 procent maďarské spotřeby elektřiny.

Kvůli rekordně nízké hladině Dunaje – ta v Budapešti klesla na historické minimum, které překonalo i předchozí rekord z roku 2018 – musela elektrárna postupovat po etapách:

• Elektrárna nejprve v pondělí snížila výkon jednoho z bloků,
• ve středu pak jeden reaktor odstavila úplně, čímž klesl celkový výkon elektrárny na přibližně 60 procent kapacity,
• podle vyjádření provozovatele MVM z konce týdne elektrárna dál vyráběla přibližně v polovičním objemu oproti běžnému provozu.

Situace se ale dál zhoršovala. Rumunský server Telex s odvoláním na maďarského premiéra Pétera Magyara informoval, že by mohlo dojít k historicky prvnímu úplnému odstavení celé elektrárny – tedy všech čtyř bloků najednou –, což se za 42 let provozu Paksu ještě nestalo. I po odstavení všech bloků je přitom nutné zajišťovat chlazení odstavených reaktorů, na což je potřeba přibližně pět kubických metrů vody za minutu (oproti sto kubickým metrům za sekundu při plném provozu).

Maďarští vodohospodáři kvůli tomu u elektrárny nasadili provizorní čerpací pontony a plovoucí jeřáby, které mají pomoci zajistit alespoň nezbytné množství chladicí vody. Vláda zároveň vyzvala velké průmyslové odběratele – chemičky, automobilky či cementárny –, aby omezili spotřebu, a připravuje krizovou legislativu pro plošné odpojování velkých provozů. Podle odhadů přijde Maďarsko kvůli výpadku výroby měsíčně o zhruba tři miliardy korun.

Rumunsko: obě jednotky Cernavody mimo provoz

Podobný scénář se odehrává i v sousedním Rumunsku. Tamní jediná jaderná elektrárna Cernavodă má dva reaktory typu CANDU-6 o instalovaném výkonu kolem 700 MWe každý (dohromady přes 1300 MW hrubého výkonu) a zajišťuje přibližně pětinu rumunské výroby elektřiny.

Kvůli nepříznivému vývoji hydrologických podmínek na Dunaji provozovatel Nuclearelectrica odstavil nejprve jeden blok (Cernavodă-1), a jelikož se hladina řeky dál propadala, ve čtvrtek 30. července kontrolovaně odstavil i druhý reaktor. Rumunské ministerstvo energetiky krok zdůvodnilo právě nepříznivým hydrologickým vývojem na Dunaji. Země navíc řeší i kolaps lodní dopravy – kvůli odkrytému dnu řeky uvízly na maďarském úseku desítky nákladních a hotelových lodí.

Francie: tři reaktory odstaveny, dalších osm omezeno

Problémy se suchem a vedry nejsou v Evropě novinkou – nejcitelněji na ně dlouhodobě doplácí Francie, kde jádro tvoří asi 65 procent energetického mixu. I letos musela francouzská EDF v polovině července odstavit reaktory hned ve třech elektrárnách:

• Golfech na řece Garonně,
• Bugey na řece Rhôně,
• Chooz na řece Máze.

U dalších osmi reaktorů pak společnost výkon pouze omezila. Důvodem nebyla jaderná bezpečnost, ale ochrana vodních ekosystémů – teplota vypouštěné chladicí vody by po smísení s řekou překročila zákonem stanovené limity (u Golfechu jde o hranici 28 °C na Garonně). Šlo už o třetí letošní vlnu veder, která francouzskou energetiku zasáhla.

Česko zatím bez rizika

České jaderné elektrárny Dukovany a Temelín nejsou podle mluvčích ČEZ tímto vývojem ohroženy. Na rozdíl od výše zmíněných bloků totiž nevyužívají průtočné chlazení přímo z řeky, ale systém chladicích věží, který je na nízkých průtocích řek podstatně méně závislý. Zmínit lze, že až na 3. blok JE Dukovany, kde probíhá plánovaná odstávka, jsou ostatní bloky na 100 % výkonu (k 31.7.).

Co to znamená pro ceny elektřiny

Součet odstávek je značný: kompletní nebo částečné omezení výkonu se aktuálně týká čtyř maďarských bloků (2000 MW), obou rumunských reaktorů (přes 1300 MW) i tří francouzských jednotek, u dalších osmi francouzských reaktorů je výkon snížený. K tomu se přidávají opakující se problémy s chlazením u dalších evropských elektráren v teplejších letech, jako je švýcarská Beznau na řece Aare.

Takto rozsáhlý souběh odstávek v jádru, které v Evropě tvoří významnou část nízkoemisní výroby, zvyšuje tlak na ostatní zdroje – plynové a uhelné elektrárny i dovoz elektřiny ze zahraničí – a to typicky vede k růstu velkoobchodních cen elektřiny, zejména ve špičkách poptávky. Maďarský provozovatel přenosové soustavy MAVIR například očekává, že běžná večerní spotřeba kolem 6000 MW ještě naroste o dalších 20 procent. Klimatologové zároveň upozorňují, že podobné situace se budou s postupující změnou klimatu opakovat častěji, protože teplejší počasí znamená menší průtoky řek a zároveň vyšší výpar vody.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.