Ohrožuje nedostatek vody budoucnost jádra? Místo klimatické krize byl ukončen systém průtočného chlazení jaderných elektráren

Maďarská jaderná elektrárna Paks, která v běžném provozu pokrývá zhruba polovinu spotřeby elektrické energie země, byla poprvé za 44 let svojí existence odstavena kvůli nedostatku vody pro její průtočné chlazení. Výpadek Maďarsko vyrovnává dodávkami z ostatních zemí EU, především Česka, zatímco v Rumunsku odpalují ženisté břehy Dunaje, aby odklonili více vody do jaderky Cernavoda. Ta přitom musela být odstavena už v roce 2003 proto, že hladina Dunaje klesla pod polovinu běžného vodního stavu, a do podobných potíží se dostala i v letech 2007 a 2011.

Ve Francii už je tlumení výroby z jádra či vypínání jaderek s průtočným chlazením koloritem léta, v Česku ovšem nic takového nehrozí. Dukovany a Temelín jsou chlazeny cirkulačně vodou z děl na Vltavě a řece Jihlavě s tím, že nové dukovanské bloky budou z části využívat také suchého chlazení přes žebrované výměníky. Zatímco elektrárny s průtočným systémem jsou modernizovány nebo pro zastaralost zavírány, budoucnost patří právě takovým hybridním systémům využívající suché i cirkulační chlazení zároveň.

Dříve až zatracované jádro má nyní EU zbavit od závislosti na zdrojích odjinud a nahradit uhlí jako takzvaný baseline neboli základní zdroj. Do roku 2050 se proto má objem výroby z jádra v Unii zvýšit o devítinu z dnešních 98 GW na 109 GW v případě „klasických“ jaderných elektráren, přičemž dalších až 53 GW mají zastat malé modulární reaktory čili SMR. Uchlazení stávajících i nově vystavěných zařízení ovšem nebude levné. Systém suchého chlazení je až čtyřikrát dražší než cirkulační, které je samo o sobě výrazně nákladnější než chlazení průtočné.

Stále souhlasím s Billem Gatesem, že mitigace klimatické změny se tak či onak bez jádra neobejde, ovšem tento její klíčový nástroj potřebuje vlastní adaptaci na klimatickou změnu. Je třeba nelhat si do kapsy, jako když se připravovalo posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) na další bloky v Dukovanech. Tehdy jsme se z “politických důvodu” tvářili, že se budou staré a nové bloky provozovat společně a řeka Jihlava se tak na papíře měnila v Jenisej. Technologicky uchladit nové jaderné elektrárny je možné a čím více technologií a firem bude v jaderné renesanci soutěžit, tím budou nová řešení nákladově udržitelnější. Vyschlý Dunaj jasně říká, že klimatickou krizi nikdo neukončil, avšak klimatická krize ukončila systém průtočného chlazení jaderných elektráren.

Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper