Ceny vysokoškolských kolejí v Praze před začátkem akademického roku 2026/2027 dále rostou. Nejde většinou o skokové zdražení, ale spíše o pokračování několikaletého trendu, kdy se i kolejné postupně vzdaluje představě téměř symbolicky levného studentského bydlení. V řadě přímo srovnatelných kategorií VŠE se ceny od září zvyšují zhruba o dvě až tři procenta. Například lůžko ve dvoulůžkovém pokoji na kolejích Blanice či Vltava zdražuje ze 149 na 153 korun za noc, tedy přibližně ze 4470 na 4590 korun za třicet dní. Komfortnější dvoulůžkové varianty se dostávají nad osm tisíc korun měsíčně a samostatný jednolůžkový pokoj může na některých kolejích VŠE stát až 431 korun za noc, tedy zhruba 12 930 korun za třicet dní.
Podobně široké rozpětí vykazují i další pražské vysoké
školy. Univerzita Karlova má od května nový ceník, v němž se nejlevnější čtyřlůžkové pokoje ve Švehlově koleji pohybují při smlouvě do 300 dnů na 107 korunách za den, zatímco nadstandardní jednolůžkový pokoj na Hvězdě stojí 444 korun. To odpovídá zhruba 3210 až 13 320 korunám za třicet dní. ČVUT bude od září účtovat podle typu koleje a pokoje 92 až 280 korun za lůžko a den, tedy přibližně 2760 až 8400 korun za třicet dní.
Koleje ale navzdory
zdražování zpravidla zůstávají levnější než komerční
nájemní bydlení. Podle Deloitte činilo v prvním čtvrtletí letošního
roku průměrné pražské
nájemné 466 korun za metr čtvereční měsíčně. Modelový
byt o ploše 75 metrů čtverečních tak vychází na téměř 35
tisíc korun měsíčně. Pokud by jej sdíleli tři studenti, připadá na jednoho z nich jen samotné
nájemné přibližně 11 650 korun. Rozdíl proti levnější koleji je tedy stále značný, proti dražším jednolůžkovým kolejím však již může být relativně malý.
Z ekonomického hlediska je důležité, že kolejné
roste z nižšího základu než tržní nájemné. Několikaprocentní zdražení tak znamená spíše stovky korun měsíčně, zatímco ztráta místa na koleji může zvýšit výdaje studenta či jeho rodiny o
tisíce korun měsíčně.
Klíčovým problémem proto není pouze samotná cena kolejného, ale zejména nedostatek kapacit. Savills letos v lednu uváděl, že ubytování v Praze každý akademický
rok hledá kolem 75 tisíc vysokoškoláků. Ve městě je přitom evidováno zhruba 29 450 studentských lůžek. Velká část studentů je tak odkázána na běžný nájemní trh, kde soutěží o
byty s mladými
zaměstnanci, rodinami i zahraničními pracovníky. Nedostatek kolejních kapacit se tím částečně přelévá také do tlaku na pražské nájemné.
Pro rodiny navíc přestává být kolejné zanedbatelnou položkou. Při ceně šest až osm tisíc korun měsíčně jde za deset měsíců akademického
roku o 60 až 80 tisíc korun, a to ještě bez stravy,
dopravy a dalších životních nákladů. U rodin s více studujícími dětmi už může jít o citelnou zátěž.
Dlouhodobým řešením proto není administrativní regulace kolejného, ale především rozšiřování kapacit, rychlejší výstavba dostupného nájemního bydlení a větší prostor pro soukromé studentské rezidence. Vyšší nabídka je nejúčinnější cestou, jak zmírnit tlak na ceny jak studentského, tak běžného nájemního bydlení.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informací na: www.trinitybank.cz