Přicházíte o peníze kvůli stínům na fotovoltaice? Konec léta je ten správný čas to zjistit

Solární panely pracují nejlépe bez překážek blokujících světlo. Jenže v praxi to tak často není. Stín komína, sousední budovy nebo vzrostlého stromu bývá problém, který si majitel rodinného domu roky neuvědomuje a zbytečně tak přichází o část výroby, na kterou spoléhal při výpočtu návratnosti. U výraznějšího stínění může domácnost přicházet o tisíce korun ročně. Přitom zejména v případě zeleně se vyplatí kontrola každý rok a konec léta je pro to ideální čas.

V období největšího boomu FVE, kdy poptávka výrazně převyšovala kapacity montážních firem, nemusela být u všech instalací právě zastínění věnována dostatečná pozornost. Dnes je situace lepší: kvalitní firma dělá analýzu zastínění standardně jako součást návrhu. To ale neznamená, že nemá smysl stínění jednou za čas zkontrolovat. A rozhodně se to netýká jen majitelů, kteří mají starší elektrárnu z dřívějška.

Překážky blokující slunce se totiž v čase mění. Strom, který v době instalace panelům nevadil, za pár sezon povyroste. Živý plot zhoustne. Soused přistaví patro. Stínění tak není možné považovat za věc, kterou jednou provždy vyřeší samotný projekt, a změnu osvitu je třeba vnímat jako přirozenou proměnnou.

O kolik vás stínící zeleň může připravit?

Dopad přitom může být citelný: stín dopadající, byť jen na část jediného panelu, může v závislosti na typu instalace způsobit pokles výkonu výrazně větší, než odpovídá zastíněné ploše. U klasického sériového zapojení bez panelové optimalizace může zastínění jednoho panelu negativně ovlivnit výkon celého stringu. Skutečný dopad závisí na rozsahu stínu, zapojení panelů, bypass diodách, měniči a použité optimalizaci.

Kolik to dělá v penězích? Vezměme běžnou domácí elektrárnu o výkonu 10 kWp, která v našich podmínkách vyrobí kolem 10 000 kWh ročně. Pokud stínění sníží celoroční výrobu o desetinu, jde přibližně o 1 000 kWh ročně. Hodnota této ztráty závisí na tom, kolik elektřiny by domácnost sama spotřebovala a kolik by dodala do sítě. Pokud by celá ztracená výroba nahrazovala odběr elektřiny za cenu kolem 6 Kč/kWh, představuje horní orientační hodnotu kolem 6 000 korun ročně.

Proč kontrolovat právě koncem léta?

Konec léta je pro kontrolu vhodný proto, že listnatá vegetace je stále hustá, zatímco slunce už se postupně pohybuje níže nad obzorem a stíny se prodlužují. Majitel tak dobře identifikuje místa, která mohou být problematická nejen v létě, ale ještě o to víc během jara a podzimu.

„Ekonomika fotovoltaiky nestojí na výkonu napsaném na štítku panelů, ale na tom, kolik elektřiny systém skutečně vyrobí a kolik z ní domácnost dokáže využít. Zastínění přitom patří k faktorům, které se snadno přehlédnou. Majitel si problému často všimne až ve chvíli, kdy porovná reálná data s očekávanou výrobou,“ říká Pavel Rek, ředitel divize energetických řešení TEDOM.

Zmapujte, než začnete řezat

Prořez stromů a větví se dělá v době vegetačního klidu, tedy na podzim nebo v zimě. Srpen a září proto využijte k tomu, abyste problém přesně zaměřili. Sledujte, kdy a odkud stín na panely dopadá. Pomůže fotografie nebo záznam mobilem pořízený za jasného počasí v různých denních časech. Ještě přesnější obraz může nabídnout monitoring jednotlivých MPPT vstupů, stringů nebo panelů, pokud jej systém umožňuje.

Když zeleň roste na sousedově pozemku

Pokud stín způsobuje zeleň na sousedním nebo obecním pozemku, prvním krokem by měla být vždy dohoda s vlastníkem. U složitějších případů není vhodné provádět zásah svépomocí – možnosti se liší podle umístění dřeviny, rozsahu zásahu i místních podmínek. Občanský zákoník sice pracuje také se stínem jako jedním z typů imisí, konkrétní nárok je ale vždy nutné posuzovat individuálně.

A když stín odstranit nejde?

Pokud stín odstranit nelze, lze podle typu elektrárny zvážit technická opatření – například výkonové optimizéry, vhodnější rozdělení panelů mezi MPPT vstupy měniče nebo v některých případech mikroinvertory. Tato řešení stín neodstraní, ale mohou omezit jeho dopad na výkon ostatních panelů.

Fyzický přesun panelů na jiné, méně stíněné místo střechy je krajní variantou. U šikmých střech s vrtaným kotvením totiž náklady na demontáž, nové kotvení, úpravu krytiny a revizi mohou snadno převýšit hodnotu elektřiny, kterou by lepší umístění panelů ušetřilo. Takový zásah proto dává smysl až po porovnání očekávaného nárůstu výroby s cenou úprav, zpravidla například při souběhu s rekonstrukcí střechy. U plochých střech s balastním, tedy nevrtaným kotvením, bývá přesun jednodušší, protože konstrukci lze přemístit bez zásahu do hydroizolace. I zde by však nové umístění a stabilitu konstrukce měla posoudit odborná firma.

V případě, že monitoring ukáže dlouhodobý rozdíl mezi očekávanou a skutečnou výrobou, měl by následovat odborný servis elektrárny. Příčinou totiž nemusí být jen stínění, ale také závada panelu, stringu, měniče, konektorů nebo nevhodné nastavení systému. Teprve diagnostika ukáže, zda stačí odstranit konkrétní problém, doplnit optimalizaci, nebo upravit samotné rozmístění panelů.