Hypotéky v Česku jen tak nezlevní, i kdyby ČNB snížila sazby. Drahota totiž přichází z Washingtonu

České domácnosti čekající na citelnější zlevnění hypoték dnešní projev Kevin Warshe nepotěšil. Šéf nejmocnější centrální banky světa, té americké, totiž v ostře sledovaném projevu na sympoziu v Jackson Hole vyslal zřetelně jestřábí signál. Ten mimo jiné znamená, že ani případné snížení základní sazby České národní banky, jakkoli samo o sobě už tak málo pravděpodobné, by hypoteční sazby v Česku nesnížilo. Stále větší část ceny dlouhodobých peněz se do Česka dováží ze zahraničí, především právě ze Spojených států.

Warsh dnes trhy utvrdil v tom, že americká centrální banka – Fed – nebude se snižováním sazeb nijak spěchat. Pro Čechy je to podstatné, neboť cena hypotéky se rozhodně neodvíjí pouze od dvoutýdenní repo sazby ČNB. U úvěrů s několikaletou fixací hrají zásadnější roli dlouhodobější tržní sazby a swapy. A ty jsou napojeny na globální dluhopisový trh.

Když zvedne či drží své sazby nahoře americká centrální banky, zůstávají poměrně vysoko výnosy, resp. úrokové sazby amerických dluhopisů, které se přenáší do poměrně vysokých sazeb dluhopisů německých, které zase zvedají ty na dluhopisech vlády české a sazby českých úrokových swapů. A ty jsou určující pro sazby hypoték v ČR. 

Že první článek tohoto řetězce funguje velmi silně, doložila například studie Banky pro mezinárodní platby z roku 2025. Fernando Avalos, Karamfil Todorov a Dora Xia zjistili, že zhruba třetinu neočekávaných pohybů výnosu desetiletého německého státního dluhopisu lze vysvětlit neočekávanými pohyby výnosu desetiletých amerických dluhopisů. Autoři přímo píší, že americké výnosy v posledních letech udávaly tón výnosům ostatních vyspělých ekonomik a táhly je vzhůru i v situaci, kdy byl jejich hospodářský vývoj odlišný. 

Podobný závěr přináší výzkum Evropské centrální banky. Studie Lennarta Brandta a jeho spoluautorů ukazuje, že americké šoky jsou pro vývoj finančních veličin eurozóny velmi důležité a jejich přenos do Evropy je výraznější než přenos evropských šoků opačným směrem. Jiný výzkum ECB zase přímo dokládá souběžný pohyb amerických a německých státních výnosů v době kolem měnověpolitických oznámení Fedu. 

A Washington se nezastaví ani na německých hranicích. Nejnovější analýza Mezinárodního měnového fondu přímo pro Českou republiku ukazuje, že po roce 2021 zesílila citlivost českých tržních úroků na americkou měnovou politiku. Překvapivé zvýšení sazeb Fedu vede nyní k výraznějšímu růstu českého tříměsíční mezibankovní sazby PRIBOR i výnosu dvouletého českého státního dluhopisu než před rokem 2022. MMF to označuje za známku silnějšího provázání českých sazeb s americkou měnovou politikou a inflačním cyklem. 

Starší studie MMF navíc ukazuje, že změny finančních podmínek v eurozóně se do Česka přelévají hlavně přes přeskupování portfolií investorů a zasahují právě výnosy českých státních dluhopisů a kurz koruny. 

Proto i kdyby ČNB svoji základní sazbu nakrásně snížila, což je tedy vskutku málo pravděpodobné, české pětileté či desetileté tržní sazby vůbec klesnout nemusí, protože je vzhůru potáhnou dražší peníze ve světě. Bankám pak neklesnou dostatečně náklady na zajištění dlouhodobých úvěrů a hypotéky v ČR tedy nezlevní.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank