Klimatizace, nebo tepelné čerpadlo? Teď je ideální čas nad nimi přemýšlet

Letošní léto znovu ukázalo, kam se české podnebí posouvá. Teploty leckde překročily čtyřicetistupňovou hranici, tropické dny se řetězily za sebou a i v noci teplota na řadě míst neklesla pod dvacet stupňů. Není divu, že řada domácností začala vážně uvažovat o klimatizaci nebo jiném aktivním chlazení. A s ním přirozeně o fotovoltaice, která by chlazení „uživila".

Je to dobrá úvaha. Výroba fotovoltaiky se přitom z velké části potkává s dobou, kdy roste potřeba chlazení – během slunečných a horkých částí dne. Energii, kterou byste jinak poslali do sítě, spotřebujete rovnou u sebe. A právě tahle časová shoda výroby a spotřeby je to, o co u fotovoltaiky jde především.

Nemusí jít jen o klimatizaci

Když se řekne chlazení, většina lidí si představí nástěnnou klimatizační jednotku. Není to ale jediná cesta. Tepelné čerpadlo, které dům v zimě vytápí, umí v mnoha případech i chladit. Stačí, aby bylo vybavené reverzním chodem. V létě pak proces obrátí a místo topení dům ochlazuje. U tepelných čerpadel využívajících zemní vrty lze navíc v některých systémech využít takzvané pasivní chlazení, které má oproti klasické klimatizaci velmi nízkou spotřebu elektřiny.

I přesto je vhodné hned v úvodu rozbít jednu představu. Chlazení rozhodně není náhrada baterie. Spotřebuje totiž přebytek jen ve chvíli, kdy jsou panely ve svém špičkovém výkonu. Jenže vedra nekončí se západem slunce. Ve chvíli, kdy chcete chladit večer nebo během tropické noci, panely už nevyrábějí a energii je třeba vzít odjinud: z baterie, nebo ze sítě.

Problém je v tom, že elektřinu v době vysoké výroby často prodáváte za výrazně nižší cenu, než za jakou ji později odebíráte ze sítě. V čase, kdy slunce svítí naplno, dodávají do sítě přebytky všechny fotovoltaiky naráz. Spotové ceny se v těchto hodinách stále častěji dostávají i do záporných hodnot. U zákazníků s výkupem navázaným na spotový trh tak může být hodnota přetoků velmi nízká, nulová, nebo za určitých smluvních podmínek dokonce záporná. Prodej přebytků v poledne tak u těchto zákazníků často vynáší málo a spoléhat se na něj jako na hlavní strategii je krátkozraké.

Chlazení je spotřebič, ne řešení

Dilema tedy není „klimatizace nebo baterie". Vždy půjde o nastavení celého systému tak, aby s energiemi hospodařil chytře. Chlazení je v něm jedním z několika odebírajících spotřebičů, které je ideální zapnout ve špičce výroby, vedle ohřevu vody, praní prádla, čištění bazénu nebo nabíjení elektromobilu. Baterie zase řeší to, co chlazení neumí: uchová energii na večer a noc, kdy panely nevyrábí.

„Fotovoltaický systém je živý organismus. Klimatizace sama o sobě nikdy nespotřebuje všechny přebytky a spoléhat na jejich prodej v době záporných cen nedává smysl. Klíčové je nastavit systém tak, aby uměl rozhodnout, kdy energii spotřebovat okamžitě, kdy ji uložit a kdy třeba ohřát vodu, podle toho, co se v danou chvíli nejvíc vyplatí," říká Pavel Rek, ředitel divize energetických řešení TEDOM.

Pro domácnost bez baterie je využití části přebytků pro chlazení logickým způsobem, jak zvýšit vlastní spotřebu vyrobené elektřiny. Samotná klimatizace ale samozřejmě nenahradí akumulaci ani chytré řízení domácí energetiky.

Proč objednat mimo letní sezonu

Kdy se do objednání klimatizace anebo čerpadla s reverzním chodem pustit? Určitě ne ve chvíli, kdy vedra doléhají nejvíc a montážní firmy jsou přetížené. Ideální je počkat až na konec léta nebo začátek podzimu.

Pokud však chcete spolu s chlazením optimalizovat celý systém, vhodná doba je právě nyní. Do zimy už může proběhnou instalace včetně například nového osazení fotovoltaiky. Té zimní instalace nijak nevadí.

Letošní léto navíc ukázalo, že potřeba chladit domácnosti bude nejspíš v příštích letech zcela běžná. Otázka proto nezní, jestli chlazení do domu patří, ale jak a kdy ho zapojit, aby z něj nebyl jen další řádek na účtu za elektřinu.