O kolik korun se domácnostem letos zvedne účet za topení? Cena plynu stoupla zhruba o polovinu

Evropa vstupuje do topné sezóny ve výrazně horší kondici než loni. Plyn je zhruba dvaapůlkrát dražší, ropa zdražila o více než polovinu a zásobníky jsou citelně prázdnější. Domácnosti to zatím nejvíc pociťují jen u čerpacích stanic, to se ale brzy změní.

Ropa Brent se obchoduje kolem 107 dolarů za barel, tedy o více než polovinu více než před rokem. Jen za poslední měsíc zdražila téměř o 18 %. Domácnosti v Česku následky zdražování zatím pociťují hlavně při tankování. Pohonné hmoty byly v srpnu meziročně dražší o 26,2 %. Benzín a nafta jsou nejdražší od roku 2022. To se ale s příchodem topné sezony změní. Ceny plynu také zasáhnou rozpočty spotřebitelů.

Trh reaguje na novou eskalaci v Hormuzském průlivu i na slova amerického ministra energetiky, ohledně dohody s Íránem, která je zatím v nedohlednu. Za normálních okolností průlivem proudí zhruba pětina světové ropy a zemního plynu. Před válkou jím denně proplouvalo přes 100 lodí, za poslední víkend jich podle dat, ze sledování lodní dopravy, bylo jen pár.

U plynu je rozdíl oproti loňsku ještě výraznější než u ropy. Cena na nizozemském uzlu TTF, podle kterého se řídí ceny plynu po celé Evropě, se drží nad 80 eury za megawatthodinu a na začátku týdne vystoupala na nejvyšší úroveň od prosince 2022. V polovině loňského září se přitom pohybovala jen kolem 32 eur, což dnes činí činí plyn víc než dvaapůlkrát dražší.

Horší je i výchozí stav zásob před zimou. Evropské zásobníky jsou naplněné zhruba jen ze 68 %, zatímco loni už v polovině září to bylo 80,4 % a předloni dokonce 93,2 %. Zatímco české zásobníky jsou od začátku září téměř na 70 %, zhruba o pětinu méně než tomu bylo před rokem.

Loňská topná sezóna začínala s plnými zásobníky a levným plynem. Ta letošní nemá ani jedno. Účty za elektřinu a plyn jsou přitom pro domácnosti zatím meziročně nižší, u elektřiny o 11,2 % a u plynu o 4,8 %. To se ale změní.

Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vzrostla obchodní cena plynu pro vytápění rodinného domu s roční fixací od ledna z přibližně 1 065 na 1 616 Kč za megawatthodinu bez DPH, tedy zhruba o polovinu. Průměrný odběratel spotřebuje podle ERÚ asi 7,5 MWh ročně. Při nové roční fixaci by tak zaplatil zhruba o 5 000 Kč víc včetně DPH. Delší fixace vycházejí příznivěji, protože trh počítá s tím, že se konflikt na Blízkém východě vyřeší a plyn v dalších letech zlevní. Zhruba 60 % spotřebitelů energií má navíc ceny zafixované. Zdražení se proto dotkne hlavně domácností, kterým smlouva končí a zákazníků bez fixace.

Na účty domácností může dopadnout i spor o poplatek za podporované zdroje energie (POZE), ze kterého se financuje podpora obnovitelných zdrojů. Od ledna 2026 ho místo domácností celý hradí stát a návrh rozpočtu na příští rok s tím počítá i nadále. Koaliční Motoristé a SPD ale naznačují, že by se státní podpora mohla snížit. Vláda musí rozpočet poslat sněmovně do konce září. Pokud by se poplatek vrátil, průměrnou domácnost by vedle dražšího plynu čekalo i zdražení elektřiny zhruba o 2 000 korun ročně.

Jakub Rochlitz, analytik společnosti etoro