Palivové dotace proti úrokovým sazbám

Co se stalo. Za čtyři měsíce se počet zemí dotujících paliva víc než zdvojnásobil, z 16 na 38. Padesát sedm vlád snížilo energetické daně a nějakou formu podpory spotřebitelů zavedlo už 94 zemí. Francie prodloužila podporu řidičů s vysokým nájezdem, Německo schválilo daňovou úlevu a Merz slíbil další balíček, Trump zvažuje pozastavit federální spotřební daň z benzinu. Americká nafta stojí 6,45 dolaru za galon, o 70 % víc než před únorovým útokem na Írán.

Co to znamená. Devadesát čtyři vlád právě fiskálně uvolňuje do nabídkového šoku ve chvíli, kdy centrální banky sazby zvyšují. Efekt je dvojí a oba směry jsou nepříjemné. Dotace tlumí měřenou inflaci, ale podpírají poptávku po palivu, takže tlak na cenu barelu drží déle. A financují se na dluhopisovém trhu, který už dnes neposlouchá. Centrální banky se navíc řídí čísly, která jsou administrativně stlačená, a nikdo nespočítal, jak velký inflační schod nastane, až dotace vyprší. MMF a další instituce opakovaně žádají, aby podpora byla úzce cílená a časově omezená. Vlád, které to udělaly, je v tom seznamu menšina.

David Navrátil