Renesance lékařských domů. Proč se zdravotní péče stává neodmyslitelnou součástí nových čtvrtí?

Objednat se k lékaři je jedna věc, dostat se k němu druhá. Cesta přes celé město nebo hledání parkovacího místa mohou i z desetiminutové kontroly udělat výpravu na celé dopoledne. Lékařské domy navazují na známou myšlenku, že za běžnou péčí nemusíme jezdit daleko. Stále častěji se proto stávají součástí nových rezidenčních čtvrtí, kde ordinace praktiků a specialistů doplňují obchody, služby i bydlení pro seniory. S tím, jak populace stárne, je navíc blízkost lékaře čím dál důležitější.

Moderní lékařský dům není totéž co historická poliklinika. Stejně jako poliklinika sdružuje na jednom místě ordinace praktických lékařů a specialistů. Jeho součástí většinou bývá také lékárna, odběrové místo, fyzioterapie nebo rehabilitace, někdy i vybrané sociální služby. Nejde však o obrovskou budovu sloužící celému obvodu, ale spíše o menší centrum určené pro danou lokalitu. Ve stejném areálu zpravidla bývají i byty, obchody či bydlení pro seniory.

Zdravotní péče se tak stává přirozenou součástí čtvrti, podobně jako školka, obchod s potravinami nebo kavárna. Pro developera to znamená přemýšlet nejen o tom, kolik bytů se na pozemek vejde, ale také o tom, co budou jejich obyvatelé v okolí potřebovat. „Když připravujete čtvrť pro několik set lidí, dřív nebo později narazíte na otázku, kam z ní budou chodit k lékaři. Dlouho platilo, že to není starost developera. Dnes už víme, že právě vybavenost v lokalitě rozhoduje o tom, jestli vznikne fungující čtvrť, nebo jen soubor domů,“ říká Pavel Kříž z developerské skupiny LH HOME.

Tento přístup má zejména ve střední Evropě dlouhou tradici. V regionu, kde je síť poliklinik a zdravotních středisek historicky propojena s mapou sídlišť a menších měst, jsou lidé zvyklí, že praktika, zubaře i lékárnu mají většinou v docházkové vzdálenosti. Tato struktura se od roku 1989 postupně rozvolňuje: ordinace často fungují jako soukromé subjekty a hledají si vhodné prostory, což pro pacienty sice znamená větší výběr, ale také více cest mimo vlastní lokalitu. Moderní lékařské domy na tuto tradici navazují v menším měřítku.

Návrat oblíbeného trendu

Obnovený zájem o lékařské domy souvisí s několika socioekonomickými změnami, především se stárnutím populace. Lidé ve věku 65 a více let dnes tvoří v Česku zhruba pětinu obyvatel a podle projekce Českého statistického úřadu by jejich podíl mohl kolem roku 2050 dosáhnout přibližně 30 procent. Přibývá tak lidí, kteří k lékaři chodí pravidelně, a dostupnost ordinace je pro ně o to důležitější. Zároveň se proměňuje způsob poskytování zdravotní péče. Řadu výkonů, které dříve vyžadovaly hospitalizaci, lze dnes provést ambulantně a větší důraz se klade na primární péči a prevenci.

Proměnilo se také naše uvažování o městě a jeho uspořádání. Koncept města krátkých vzdáleností se již uplatňuje v praxi a stále častěji se promítá do zadání developerských projektů. Zdravotní péče je přitom jeho nedílnou součástí. Pro rodinu s malými dětmi znamená blízkost ordinace úsporu času, pro seniora bez auta může být rozdíl mezi ordinací deset minut pěšky a ordinací na druhém konci města otázkou samostatnosti. „U bytu se lidé ptají na dispozici, orientaci a cenu. Jejich spokojenost za deset nebo dvacet let ale často ovlivní hlavně to, jak daleko mají školu, obchod nebo ordinaci. Zvlášť pokud chtějí v bytě zůstat i ve vyšším věku,“ doplňuje Kříž.

Propojení bydlení, zdravotních služeb a péče o seniory je širším evropským trendem. Rakousko buduje primární zdravotnické jednotky, kde spolupracují praktičtí lékaři, sestry a další zdravotnické profese; v roce 2025 jich fungovalo kolem stovky a do roku 2030 má jejich počet vzrůst na trojnásobek. Francie rozvíjí síť několika tisíc víceoborových domů zdraví. V Německu se za dvě desetiletí počet center sdružujících více ordinací rozrostl na více než pět tisíc a v nových čtvrtích se s nimi často počítá už od začátku. Nizozemsko je dlouhodobě začleňuje do nové výstavby, často společně s bydlením pro seniory. Společným principem je dostupnost základní péče blízko obyvatel a její plánování současně s bydlením.

Samotná výstavba je ale jen první krok. Lékařský dům potřebuje provozovatele a lékaře ochotné do lokality přijít, což vyžaduje včasnou domluvu developera s městem, poskytovateli péče i pojišťovnami. Už při projektování je třeba počítat se zázemím pro zdravotnický provoz, bezbariérovým přístupem, dostatečným parkováním a možností postupně měnit zastoupení jednotlivých odborností. Dodatečná přestavba běžné komerční jednotky na ordinace bývá výrazně dražší a někdy není možná vůbec.

Jak to vypadá v praxi

Konkrétním příkladem z České republiky je projekt Residence Růžák v Karlových Varech od LH HOME. Vzniká ve čtyřech etapách v klidné části města s dobrou dostupností do centra a nabídne přibližně 220 bytů. Dvě budovy jsou dokončené a obydlené, další jsou ve výstavbě a poslední etapa má být hotová v roce 2028. Vedle bytů se zde počítá také s občanskou vybaveností, včetně prodejny potravin, dalších obchodů, lékařského domu a senior house, tedy bydlení uzpůsobeného potřebám starších obyvatel.

Tato kombinace není náhodná: lékařský dům dává největší smysl tam, kde v docházkové vzdálenosti žije dost lidí, kteří ho budou pravidelně využívat. Pro bydlení pro seniory je zase důležitá blízkost zdravotních služeb. Obě funkce se tak doplňují a zároveň zlepšují vybavenost lokality i pro ty, kdo v areálu nebydlí. „U Růžáku od začátku pracujeme s tím, že vedle bytů musí vzniknout i obchody a služby, a zdravotní péče mezi ně patří. Lékařský dům a senior house dávají smysl právě proto, že na jednom místě žijí lidé různého věku a jejich potřeby se v čase mění,“ podotýká Pavel Kříž.

Pro město má taková vybavenost ještě další přínos. Ordinace, lékárna nebo rehabilitace v docházkové vzdálenosti mohou omezit cesty autem přes město, a tím i zátěž pro dopravu a parkování. Zdravotní péče v lokalitě tak slouží nejen obyvatelům konkrétního domu, ale i širšímu okolí. Lékařské domy samozřejmě nevyřeší nedostatek lékařů ani nenahradí nemocniční péči. Mohou ale přiblížit ordinace lidem, a právě k tomu může přispět i developer. Zdravotní péče se tak může stát přirozenou součástí čtvrti, ve které lidé bydlí, nakupují a tráví běžný den.