Hypotéky v Česku letos zdražují nejvýrazněji ze zemí Visegrádské čtyřky

Hypotéky v Česku od začátku letošního roku zdražily nejvýrazněji ze všech zemí Visegrádské čtyřky. Zatímco průměrná sazba nových hypotečních úvěrů s počáteční fixací nad jeden rok a do pěti let v Česku podle srovnatelných dat ECB vzrostla z lednových 4,46 procenta na srpnových 4,84 procenta, tedy o 0,38 procentního bodu, na Slovensku se zvýšila o 0,35 bodu. V Polsku naopak nepatrně klesla, o 0,04 bodu, a v Maďarsku dokonce o 0,94 procentního bodu.

Ještě pozoruhodnější je však porovnání s tím, co se během stejného období dělo na finančních trzích. To totiž ukazuje, že české zdražování hypoték, nejvýraznější v rámci Visegrádské čtyřky, nelze jednoduše vysvětlit tím, že by tuzemským bankám zdražovaly peníze. Takové vysvětlení zní médii poměrně často a svoji zásadní relevanci nepochybně má. Jenže zjevně není úplné. Stačí totiž pohled do Polska.

V Polsku zdroje bank, resp. pětileté úrokové swapy, letos v rámci V4 zdražují nejvýrazněji, přesto průměrná sazba nových hypoték od ledna mírně klesla.

V Česku tříletá korunová swapová sazba podle dat Bloombergu od začátku roku do konce srpna vzrostla přibližně o 0,99 procentního bodu. V Polsku přidala tamní swapová sazba, ve zlotém, 0,78 procentního bodu. V obou zemích tedy tříleté zdroje bankám zdražily, jenže hypotéky s fixací nad jeden rok a do pěti let, tedy pokrývající právě i tříleté období, zdražily jen v Česku, zatímco v Polsku mírně zlevnily, jak už je uvedeno výše.

Swapová sazba sice představuje pro banky podstatnější měřítko ceny dlouhodobých peněz a úrokového zajištění než výnos státního dluhopisu. Ani vývoj swapů však nevysvětluje plně vývoj hypotečních sazeb. Vždyť jen uvedené srovnání Česka a Polska dokládá, že neplatí jednoduchý vztah, často skloňovaný v českých médiích, že čím více zdraží tržní sazby, tím více musí zdražit hypotéka. Polsko letos názorně demonstruje, že do vývoje sazeb hypotéky zásadně promlouvají také další faktory.

Rozdíl totiž je dán také intenzitou konkurenčního boje, ochotou bank stlačovat marže, strukturou financování jednotlivých bank, cenou vkladů či tím, s jakým zpožděním se změny tržních sazeb propisují do klientských nabídek. Banky navíc nemusí každou změnu swapové křivky okamžitě přenášet na zákazníka – část mohou absorbovat ve své marži.

Česká čísla proto naznačují, že relativně výrazné letošní zdražení hypoték není pouze odrazem situace na finančních trzích. Tržní sazby sice rostou a tlak na zdražení úvěrů nepochybně vzniká, mezinárodní srovnání ale ukazuje, že banky mají značný prostor rozhodnout, jak velkou část tohoto růstu přenesou na klienty.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Komentáře k hypotékám