Kolem výrazně zdražujících hypoték v ČR se vyrojila řada nepochopení, na obou stranách pomyslné barikády

Tak si je uveďme na pravou míru.

1) Ne, základní úroková sazba ČNB rozhodně není klíčovým vodítkem při stanovování sazeb hypoték. Takže to, že nyní aktuálně neroste, neznamená, že bankám objektivně nenarůstají náklady financování hypoték.

2) Ne, růst deficitu českého rozpočtu plánovaný pro příští rok a rozvolnění rozpočtových pravidel nezvedá výnosy českých dluhopisů, tedy ani úroky na českém dluhu (viz poslední sloupec tabulky Bloombergu níže - úrok na českých pětiletých dluhopisech letos narůstá takřka nejméně v Evropě, méně než ve všech sledovaných zemích eurozóny, včetně třeba rozpočtově poměrně ukázněných Nizozemska nebo Německa).

3) Ne, sazby hypoték obecně, ani v ČR nutně nenásledují vývoj výnosu vládních dluhopisů. Takže i kdyby výnosy českých dluhopisů rostly z důvodu zadlužování vlády (což, jak už víme, nerostou), zůstávalo by otázkou, zda hypotéky zdražují kvůli témuž. Vždyť z posledního sloupce výše zmíněné tabulky plyne, že v takovém Polsku letos výnos pětiletého dluhopisu narostl více než dvakrát výrazněji než v Česku (o 126,1 bazického bodu vs. 59,2). Přesto v Polsku dle dat ECB letos hypotéky mírně zlevňují, zatímco v Česku zdražují (viz 1. graf níže, z dílny ECB).

4) Ne, sazby hypoték v ČR nutně plně nenásledují dokonce ani vývoj úrokových swapů, byť s ním jsou spjaty relativně nejtěsněji z uvedených proměnných. V Polsku letos výrazněji než v Česku narůstá nejen výnos pětiletých dluhopisů, ale i tříletých swapů (viz 2. graf níže, z dílny Bloombergu). Přesto, jak už víme, v Polsku hypotéky zlevňují, zatímco v Česku citelně zdražují.

Swapy jsou pro banky klíčovým vodítkem, to ano, ale roli hrají také další faktory: intenzita konkurenčního boje mezi bankami, ochota bank stlačovat marže, struktura financování jednotlivých bank, cena vkladů či to, s jakým zpožděním se změny tržních sazeb propisují do klientských nabídek.