Migréna není jen bolest hlavy. Proč vzniká a jakou roli hraje dědičnost?

Při migréně může být obtížné i to, co člověk jindy zvládá raz dva. Pracovat u počítače, cestovat MHD nebo se soustředit na běžný rozhovor. Bolest často doprovází nevolnost a přecitlivělost na světlo či zvuky, takže nezbývá než přerušit práci a vyhledat klid. Migréna je neurologické onemocnění, na jehož vzniku se podílí více vlivů včetně genetických predispozic. Ty mohou pomoci vysvětlit, proč se obtíže opakují v některých rodinách a proč každý člověk reaguje na stejné podněty jinak.

Migréna se nemusí ohlásit až samotnou bolestí. Někdo si už den či dva předem všimne nezvyklé únavy, podrážděnosti, častého zívání nebo ztuhlosti šíje. U části lidí se objevuje také aura, například v podobě jiskření před očima, výpadků zorného pole nebo brnění končetiny. Samotná bolest bývá pulzující, často postihuje jednu stranu hlavy a zhoršuje se při pohybu. Může trvat několik hodin až tři dny. I po jejím odeznění se člověk může ještě nějakou dobu cítit vyčerpaný a hůře se soustředit.

Při záchvatu se aktivují nervové dráhy, které se podílejí na přenosu bolesti, a uvolňují se látky ovlivňující její vnímání. I proto se migréna může promítnout do nálady, chuti k jídlu nebo schopnosti zvládat běžné povinnosti. „Migréna není otázkou nízké odolnosti vůči bolesti, ale konkrétního děje v mozku. Mluvíme o sníženém migrenózním prahu, při němž mozek reaguje na podněty, které by u jiného člověka žádnou odezvu nevyvolaly,“ vysvětluje MUDr. Jakub Trizuljak, Ph.D., primář oddělení klinické genetiky v GHC Genetics.

Každý má vlastní spouštěče

Záchvatu může předcházet nevyspání, vynechaný oběd nebo náročné období v práci. Migréna se ale může ozvat i ve chvíli, kdy stres konečně poleví, například o víkendu nebo na začátku dovolené. Roli mohou hrát také nepravidelný spánek, nedostatek tekutin, alkohol či výrazné světlo a hluk. U žen se výskyt a intenzita obtíží mohou měnit v souvislosti s hormonálními výkyvy, například během menstruačního cyklu.

Spouštěč přitom není totéž co příčina. Stejný podnět může u jednoho člověka vyvolat záchvat, zatímco u jiného se nijak neprojeví. Záleží na individuální citlivosti i na tom, zda se více vlivů sejde najednou. Poznávání vlastních spouštěčů proto bývá užitečnější než snaha dodržovat univerzální seznam zákazů. Vliv má také dědičnost. Pokud migrénou trpí rodiče nebo sourozenci, pravděpodobnost jejího výskytu je vyšší. U běžných forem migrény ale o jejím vzniku a průběhu nerozhoduje jediný gen.

„Na riziku se podílí více genů současně, a to v interakci s prostředím. Nejde tedy o jednu migrénovou mutaci, ale o takzvanou polygenní dědičnost,“ doplňuje Jakub Trizuljak. Genetické predispozice tak mohou vysvětlit část rozdílů mezi lidmi, neurčují však průběh obtíží napevno.

Pomáhá pravidelnost i včasná léčba

Zjistit, co záchvatům předchází, může pomoci jednoduchý deník. Kromě času začátku a délky obtíží je užitečné zaznamenávat také spánek, stravování, míru stresu, případně fázi menstruačního cyklu a účinek použitých léků. Postupně se mohou ukázat souvislosti, kterých si člověk normálně nevšimne. Dlouhodobě pomáhá především pravidelnost. Podobný čas usínání a vstávání, dostatek tekutin, pravidelné jídlo i přiměřený pohyb mohou snížit pravděpodobnost záchvatů. Smyslem je najít návyky, které se dají udržet i během pracovního týdne. Ani důsledné dodržování režimu ale nezaručí, že se migréna znovu neobjeví.

Při samotném záchvatu může ulevit klidné, zatemněné prostředí a omezení podnětů, které obtíže zhoršují. Někomu pomáhají běžné léky proti bolesti, jiný potřebuje přípravky určené přímo k léčbě migrény. Pokud se záchvaty opakují nebo výrazně zasahují do života, je vhodné s neurologem probrat i preventivní léčbu, jejímž cílem je snížit jejich četnost a závažnost. Častější užívání léků proti bolesti ale nemusí znamenat, že má člověk migrénu lépe pod kontrolou. „Časté a nekontrolované užívání léků proti bolesti, včetně triptanů, může paradoxně vést k bolesti hlavy z nadužívání léků,“ upozorňuje Trizuljak.

Kdy se obrátit na lékaře?

Na lékaře je vhodné se obrátit, pokud jsou záchvaty častější, silnější či delší, dosavadní léčba přestává pomáhat nebo člověk kvůli obtížím opakovaně přerušuje práci a běžné plány. Není třeba čekat, až se bolest stane téměř každodenní součástí života. Některé příznaky vyžadují neodkladnou pomoc. Patří mezi ně náhlá, mimořádně silná bolest hlavy, nově vzniklá slabost nebo potíže s řečí, případně bolest doprovázená horečkou, ztuhlostí šíje či zmateností. Takové projevy není vhodné automaticky přičítat migréně, ani pokud se s ní člověk léčí dlouhodobě.

V některých případech může pomoci také klinický genetik, zejména pokud průběh obtíží a jejich výskyt v rodině vzbuzují podezření na vzácnou dědičnou formu onemocnění. „Jedná se například o familiární hemiplegickou migrénu spojenou s autozomálně dominantním typem dědičnosti,“ dodává Trizuljak.

Na dědičné formy migrény se zaměřuje také neurogenetický panel testu GenScan od GHC Genetics. Součástí komplexního vyšetření je i farmakogenetická analýza, která přináší informace o tom, jak organismus zpracovává vybrané léky. U některých přípravků mohou tyto poznatky lékaři pomoci při rozhodování o léčbě. Genetické vyšetření přitom nenahrazuje návštěvu neurologa ani stanovení diagnózy. Může být jedním z podkladů pro péči, jejímž základem zůstává porozumění průběhu záchvatů, vhodná léčba a každodenní návyky.

Zdroje:

● INTERNATIONAL HEADACHE SOCIETY. The International Classification of Headache Disorders: 3rd edition (ICHD-3) [online]. 2018 [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://ichd-3.org

● WORLD HEALTH ORGANIZATION. Migraine and other headache disorders [online]. Geneva: WHO [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/headache-disorders

● OLOFSSON, I. A., et al. Migraine heritability and beyond: A scoping review of twin studies. Headache: The Journal of Head and Face Pain [online]. 2024 [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/head.14789

● GBD 2016 HEADACHE COLLABORATORS. Global, regional, and national burden of migraine and tension-type headache, 1990–2016. The Lancet Neurology [online]. 2018 [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/S1474-4422(18)30322-3

● Grangeon L, Lange KS, Waliszewska-Prosół M, et al. Genetics of migraine: where are we now?. J Headache Pain. 2023;24(1):12. Published 2023 Feb 20. doi:10.1186/s10194-023-01547-8

● ČESKÁ NEUROLOGICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP. Migréna [online]. [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://www.czech-neuro.cz/archiv/clanek/14-Migrena/index.html

● GHC GENETICS. GenScan – komplexní genetická analýza [online]. [cit. 2026-09-22]. Dostupné z: https://www.ghcgenetics.cz/geneticke-testy/genscan-komplexni-analyza