Jaký výsledek amerických voleb Čechům nejspíše zlevní hypotéky? Pokud demokraté získají Sněmovnu, ale republikáni udrží Senát

Americké kongresové volby, které se uskuteční již zítra, mohou rozhodnout také o tom, jak drahé budou české hypotéky. Z hlediska jejich možného zlevnění se nabízí zvlášť zajímavý scénář: demokraté získají Sněmovnu reprezentantů, zatímco republikáni si udrží Senát. Právě takové rozdělení moci by mohlo spojit dvě věci, které finanční trhy oceňují: brzdu dalšího zadlužování Spojených států a současně určitou kontinuitu vládnutí.

Takzvané midterms probíhají uprostřed funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jejich význam nespočívá jen v tom, zda bude moci prosazovat domácí politické priority. Americké státní dluhopisy jsou referenčním aktivem pro celý svět. Jejich výnosy ovlivňují cenu dlouhodobých peněz i v Evropě, a nepřímo tedy také v Česku.

Když investoři očekávají vyšší rozpočtové schodky a větší emise amerických dluhopisů, mohou za jejich držení požadovat vyšší výnos. Ten se následně může promítat do výnosů evropských státních dluhopisů a úrokových swapů. Právě od swapových sazeb se do značné míry odvíjí cena, za kterou české banky nabízejí víceleté fixace hypoték. Pokles amerických výnosů proto může pomoci českým hypotékám, i kdyby Česká národní banka nesnížila svou základní sazbu (tu naopak tento týden nejspíše zvýší).

Proč by měl být zvlášť zajímavý právě demokratický zisk Sněmovny při zachování republikánského Senátu? Demokratická většina v dolní komoře by mohla blokovat nové, deficitně financované daňové úlevy a výdajové programy Trumpovy administrativy.

Demokratům stačí získat většinu ve Sněmovně reprezentantů, aby mohli zablokovat další rozsáhlé deficitně financované programy prezidenta Trumpa. V americkém systému totiž musí běžné daňové a výdajové zákony schválit obě komory Kongresu. Demokraté tak mohou omezit další prohlubování amerického rozpočtového schodku, aniž by ovládli také Senát. Právě to může přispět k poklesu výnosů amerických státních dluhopisů, a nepřímo tedy i ke zlevnění českých hypoték.

Republikánská většina v Senátu by však mohla zároveň zachovat větší kontinuitu personálního obsazování státu. Senát schvaluje řadu prezidentských nominací, včetně nominací do vedení americké centrální banky Fed. Udržení republikánské kontroly by tak mohlo omezit další frontu konfliktů mezi prezidentem a Kongresem. Trhy by v takovém uspořádání mohly spatřovat kompromis: menší prostor pro novou dluhovou expanzi, ale bez úplného institucionálního střetu mezi Bílým domem a oběma komorami.

V tom tkví podstata argumentu, proč by toto rozdělení Kongresu mohlo být pro české hypoteční sazby potenciálně příznivější než situace, kdy demokraté ovládnou Sněmovnu i Senát. V druhém případě by sice rovněž mohli brzdit Trumpovy rozpočtové plány, avšak současně by měli širší možnosti vyšetřování, blokování nominací a politického tlaku na prezidenta. Pokud by investoři očekávali vleklý střet, mohli by požadovat vyšší rizikovou přirážku u amerických dluhopisů. Samotná fiskální brzda by pak nemusela stačit ke snížení jejich výnosů.

Třetí variantou je udržení republikánské většiny v obou komorách. Trump by získal širší prostor pro nové daňové a výdajové zákony. Pokud by to znamenalo větší deficit, vyšší potřebu financování a růst dlouhodobých výnosů, české hypoteční sazby budou čelit relativně nejvyššímu riziku dalšího růstu.

Pochopitelně, vliv midterms může snadno překrýt domácí vývoj. V Česku rozhodují také inflační očekávání, úroková politika ČNB, konkurence bank a rizikové marže. Pokud ČNB kvůli inflačním tlakům sazby zvýší (což, jak víme, je pravděpodobné) nemusí se příznivý impuls ze Spojených států v nabídkách bank ihned projevit. A i když globální výnosy klesnou, úspora pro klienty se objeví teprve postupně.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom,Trinity Bank