Elektřina v Evropské unii zlevnila. Proč některé české domácnosti ale čeká zdražení?

Ceny elektřiny v Evropské unii v prvním pololetí letošního roku klesaly, české domácnosti však stále platí jedny z nejvyšších cen v přepočtu na kupní sílu. Někteří dodavatelé navíc již zvýšili ceny nových nabídek a od ledna 2027 oznamují zdražení také pro část zákazníků bez fixace. Podle průzkumu Skupiny Klik.cz přitom 43 % dotázaných očekává vyšší výdaje za energie, ale téměř třetina nevěří, že se změna dodavatele vyplatí. Je to důvod, proč většina z nás platí za energie zbytečně víc?

Evropské ceny klesly, některé české ceníky ale rostou

Podle nejnovějších údajů Eurostatu klesly průměrné ceny elektřiny pro domácnosti v Evropské unii v prvním pololetí 2026 o 2,2 % oproti předchozím šesti měsícům. Česko však nadále patří mezi země s nejdražší elektřinou po zohlednění kupní síly obyvatel. V evropském srovnání se umístilo na třetím místě za Rumunskem a Polskem.

Pokles cen v uplynulém období ovšem neznamená, že budou účty domácností klesat i nadále. Někteří dodavatelé již během podzimu zvýšili ceny nově nabízených tarifů s fixací a od ledna 2027 je oznámeno také zdražení elektřiny a plynu u části zákazníků se smlouvami na dobu neurčitou. Změny se tak netýkají všech domácností a jejich skutečný dopad bude záviset na konkrétním dodavateli, typu smlouvy a vývoji regulované složky ceny.

„Vyšší ceny elektřiny v Česku jsou výsledkem několika faktorů. Přestože si značnou část elektřiny vyrábíme sami, její cena se odvíjí od propojeného evropského trhu, kde ji ovlivňují náklady na výrobu, aktuální nabídka a poptávka i ceny emisních povolenek. Od letošního roku sice stát převzal financování podpory obnovitelných zdrojů, což účty domácností snížilo, ostatní náklady však zůstávají. Do konečné ceny se promítají rovněž náklady na provoz, modernizaci a rozvoj distribučních sítí, ale také daně a další regulované poplatky. Zatímco pravidla evropského trhu jsou společná, jednotlivé státy se liší strukturou výroby, výší síťových poplatků i daňovou politikou. V Česku například elektřina pro domácnosti podléhá 21% DPH, což nás řadí zhruba doprostřed EU – sazby se pohybují od 5 % na Maltě po 27 % v Maďarsku,“ říká Martin Kožár, generální ředitel Skupiny Klik.cz.

Téměř třetina Čechů nevěří, že se změna vyplatí

Podle průzkumu Skupiny Klik.cz hrají u 78 % respondentů při rozhodování o změně dodavatele roli finanční důvody. Přesto 29 % nepovažuje cenové rozdíly mezi nabídkami za dostatečně velké, aby se změna vyplatila. V následujících dvanácti měsících ji plánuje pouze 14 % respondentů.

Modelové výpočty Skupiny Klik.cz přitom ukázaly, že rozdíly mezi stávajícími a levnějšími dostupnými nabídkami mohou dosahovat několika tisíc korun ročně.

Výpočet vychází z porovnání standardní ceníkové ceny bez slev s aktuálně nejvýhodnější nabídkou fixované ceny na trhu, a to při modelové roční spotřebě jednotlivých typů domácností. U domácnosti s běžnou spotřebou elektřiny kolem 2,8 MWh ročně dosahovala potenciální úspora přibližně 3 400 korun. Domácnost, která elektřinou také vytápí a ročně spotřebuje zhruba 10 MWh, mohla ušetřit téměř 11 tisíc korun. V případě domácnosti využívající plyn k vytápění a ohřevu vody s roční spotřebou kolem 15,5 MWh vycházela možná úspora přibližně na 8 900 korun ročně. Konkrétní úspora vždy závisí na spotřebě domácnosti, podmínkách stávající smlouvy a aktuálních nabídkách dodavatelů.

Tři věci, které by si domácnosti měly před zdražením zkontrolovat

1. Jakou cenu skutečně platí a jaký mají typ smlouvy. Z posledního vyúčtování a smlouvy je potřeba zjistit cenu za spotřebovanou megawatthodinu, stálé měsíční poplatky a případnou dobu fixace. Zvláštní pozornost si zaslouží smlouvy na dobu neurčitou, u kterých může dodavatel za stanovených podmínek cenu změnit.

2. Zda jsou na trhu výhodnější nabídky. Nestačí porovnat pouze cenu za megawatthodinu. Důležité jsou celkové roční náklady při stejné spotřebě, distribuční sazbě a dalších podmínkách. Pro orientaci lze využít také indikativní cenová pásma Energetického regulačního úřadu, která byla aktualizována 30. října a pomáhají posoudit výhodnost obchodní složky fixovaných nabídek.

3. Kdy a za jakých podmínek mohou smlouvu změnit. U smlouvy na dobu neurčitou je zpravidla možné odejít s tříměsíční výpovědní dobou. Při jednostranném zvýšení obchodní ceny může zákazník za zákonem stanovených podmínek smlouvu vypovědět bez sankce, a to nejpozději desátý den před účinností změny. Toto právo se však nevztahuje na samotné zvýšení regulovaných plateb, daní nebo poplatků. U fixovaných produktů je naopak nutné ověřit konec závazku a případné sankce za předčasné ukončení.

„Oznámené zdražení elektřiny nemusí automaticky znamenat vyšší náklady pro všechny domácnosti. Záleží na tom, jaký produkt máte sjednaný, zda využíváte fixovanou cenu a kdy vám končí smlouva. Je proto důležité porovnat dostupné nabídky na trhu a sledovat nejen cenu za kilowatthodinu, ale také celkové roční náklady při konkrétní spotřebě, délku cenové fixace i smluvní závazky. Pro některé domácnosti může být výhodnější změna dodavatele, jiným postačí přechod na jiný produkt u stávajícího dodavatele a část domácností může zjistit, že současné smluvní podmínky není důvod měnit vůbec. Zákazník by měl mít před rozhodnutím jasno, kolik reálně ušetří a zda mu změna nepřinese jiné nevýhody,“ doplňuje Martin Kožár.

O průzkumu Skupiny Klik.cz

Výsledky vycházejí ze dvou navazujících průzkumů Skupiny Klik.cz realizovaných prostřednictvím platformy Instant Research od Ipsos v září 2026 na vzorku 2 051 lidí, kteří ve své domácnosti rozhodují o financích a bydlí ve vlastním nebo družstevním bydlení.