Datacentra mají pomáhat stabilizovat elektrizační síť. Spotřebu ale dokážou přesouvat jen tři procenta jejich kapacity

Datacentra mají patřit k nejrychleji rostoucím spotřebitelům elektřiny. Jako jedno z řešení jejich dopadu na elektrizační soustavu se nabízí přesouvání výpočetních úloh do hodin, kdy je elektřiny dostatek a síť není přetížená. Nová analýza energetického think-tanku Ember ale ukazuje, že takto bude možné do roku 2030 řídit jen přibližně tři procenta světové kapacity datacenter. Většina cloudových služeb, podnikových systémů a aplikací využívajících umělou inteligenci totiž musí reagovat okamžitě a jejich provoz nelze jednoduše odložit.

„Rychlý rozvoj umělé inteligence, cloudových služeb a digitálních systémů zvyšuje poptávku po nových datacentrech. Jejich připojování však v některých zemích naráží na nedostatečnou kapacitu sítí. Provozovatelé proto stále častěji nabízejí takzvanou flexibilitu, možnost snížit nebo přesunout spotřebu ve chvíli, kdy je elektrizační soustava nejvíce zatížená,“ říká Martin Venglář ze společnosti Nomce.

Podle analýzy think-tanku Ember zveřejněné 29. října 2026 jsou však možnosti tohoto řešení omezené. Do roku 2030 bude možné přesouvat spotřebu pouze u přibližně tří procent celosvětové kapacity datacenter. Hlavní překážkou není nedostatek technologií, ale charakter služeb, které datacentra zajišťují.

Většina digitálních služeb musí reagovat okamžitě

„Přibližně 87 procent světové kapacity datacenter mají v roce 2030 využívat cloudové služby, podnikové informační systémy a takzvaná AI inference, tedy provoz již vytvořených modelů umělé inteligence. Patří sem například odpovědi chatbotů, vyhodnocování dat, překlady, doporučovací systémy nebo automatizované rozhodování v podnikových aplikacích,“ říká Michal Černý z Audiopro.

Tyto služby reagují na konkrétní požadavky uživatelů a musejí být dostupné v okamžiku, kdy je člověk nebo firma potřebuje. Jejich výpočty proto většinou nelze přesunout z odpolední špičky na noc pouze proto, že je v tu dobu elektřina levnější a síť méně zatížená. Větší prostor k přesouvání spotřeby může existovat u trénování modelů umělé inteligence nebo u některých rozsáhlých výpočetních úloh, které nemusejí být dokončeny okamžitě. Tyto provozy ale budou podle Emberu představovat nejmenší část celkové kapacity datacenter.

„Datacentrum není jeden spotřebič, který lze při nedostatku elektřiny jednoduše vypnout. Záleží na tom, jaké úlohy zpracovává. Některé výpočty lze odložit o několik hodin, ale cloudové služby, bankovní systémy, internetové obchody nebo nástroje využívané zákazníky musejí fungovat bez přerušení. Předpokládat stejnou míru flexibility u všech datacenter by proto bylo zavádějící,“ říká Lukáš Kaňok, šéf sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.

Dopad na špičkovou spotřebu zůstává omezený

Ember posuzoval devět významných trhů s datacentry: Texas, Kalifornii a stát New York ve Spojených státech, Irsko, Velkou Británii a Německo v Evropě a dále Malajsii, Filipíny a Singapur. V sedmi z těchto devíti oblastí by přesouvání výpočetních úloh mohlo snížit celkovou špičkovou spotřebu soustavy pouze o 0,1 až 0,6 procenta. O něco větší potenciál má Irsko a Malajsie, kde by datacentra v roce 2030 mohla představovat přibližně čtvrtinu spotřeby ve špičce. Také zde by však její snížení dosahovalo jen kolem 1,5 procenta.

Flexibilita tedy může pomoci konkrétnímu datacentru omezit odběr v nejdražších hodinách, ale sama o sobě nevyřeší nedostatek výkonu ani pomalou výstavbu sítí. S rostoucím počtem zařízení bude nutné současně posilovat vedení, transformovny a nové výrobní zdroje.

„Každý odběr, který lze přesunout mimo špičku, má pro soustavu význam. Analýza ale ukazuje, že u datacenter nelze flexibilitu považovat za náhradu investic do sítí a výroby. Pokud se má v určité oblasti připojit velký nový odběr, musí se posoudit jeho skutečný provoz, maximální příkon i to, jak dlouho dokáže spotřebu omezit. Pouhý příslib, že bude zařízení flexibilní, nestačí,“ upozorňuje Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.

Firemní systémy nelze řídit pouze podle ceny elektřiny

„Rozdíl mezi jednotlivými typy digitálních úloh potvrzuje také praxe firem využívajících cloudové služby a umělou inteligenci. Některé interní analýzy, aktualizace databází nebo tvorbu méně naléhavých výstupů lze naplánovat na dobu s nižším vytížením. Provozní systémy komunikující se zákazníky nebo zaměstnanci ale musejí fungovat nepřetržitě,“ vysvětluje Martin Venglář ze společnosti Nomce.

Větší přínos, než samotné přesouvání výpočtů, může podle analýzy přinést vlastní výroba elektřiny a její ukládání přímo v areálu datacentra. Zařízení by během kritických hodin pokračovalo v provozu, ale část nebo celý potřebný výkon by dočasně nezískávalo z veřejné sítě. Ember modeloval dvě velká datacentra v Texasu. Přesouvání jejich spotřeby by mohlo v době špičky uvolnit přibližně 0,55 gigawattu. Zapojení vlastních zdrojů a akumulace by odběr ze sítě mohlo snížit až o 2,7 gigawattu, tedy téměř pětkrát více. Rozhodující ovšem bude, z čeho vlastní elektřina vznikne. Někteří provozovatelé uvažují o plynových zdrojích, které mohou zvýšit spotřebu fosilních paliv. Alternativou je kombinace solárních elektráren a bateriových úložišť, jaká se připravuje například u projektů v Malajsii.

„Důležitá budou také pravidla připojení. Provozovatel soustavy potřebuje vědět, jaký výkon bude datacentrum skutečně odebírat, jaké má záložní zdroje a zda je dokáže využít při zatížení sítě. Pokud se vlastní kapacita datacenter při plánování nezohlední, mohou vznikat dvě souběžné sady zdrojů pro stejnou spotřebu. Jedna uvnitř areálu a druhá v elektrizační soustavě. Náklady na zbytečně budovaný výkon by se potom mohly promítnout také do účtů ostatních odběratelů,“ dodává Lukáš Kaňok z Kalkulátor.cz.