Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců. Zásah do cen ale musí mít zajištěné financování, říká Jiří Matoušek z Centropolu

„Připravujeme se včas, abychom při dalším prudkém zdražování energií mohli rychle jednat," vysvětlil důvod novely energetického zákona Havlíček. Schválený návrh podle něj vychází z krizového plánu, který vláda už na jaře projednala se zástupci tuzemského hospodářského sektoru.

Schválený návrh má vládě umožnit v mimořádné situaci na trhu přispět ze státního rozpočtu na část nákladů energetických sítí. Tím podle Havlíčka vznikne prostor pro snížení regulované složky ceny, kterou domácnosti a podnikatelé platí ve svých účtech za energie. Tento krok přitom bude možné propojit s odvodem části nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Výnosy z odvodu by následně stát mohl podle ministra použít pro pokrytí nákladů na snížení regulovaných cen.

Jak tento záměr vlády hodnotit? 

Za předpokladu, že velkoobchodní ceny energií budou dál růst a propisovat se do úprav ceníků pro koncové spotřebitele a firmy, je to naprosto legitimní krok. V situaci, kdy rostou ceny energií, které jsou klíčovým determinantem konkurenceschopnosti průmyslu a inflace, je správným krokem vlády mít k dispozici nástroj pro jejich případné ovlivňování, pokud to bude nutné. Připravenost je v podstatě povinností vlády, a její přístup je tedy naprosto v pořádku.

Podle nám dostupných informací se současná vláda vydá jinou cestou než kabinet Petra Fialy. Ten svým nařízením od 1. října 2022 do 31. prosince 2023 odpustil domácnostem a firmám platby za podporované zdroje energie (POZE), což u domácností tehdy představovalo úsporu přibližně 599 Kč s DPH za každou MWh elektřiny a od 1. ledna do 31. prosince 2023 zastropoval ceny energií na 5 000 Kč/MWh elektřiny bez DPH a 2 500 Kč/MWh zemního plynu bez DPH. Regulovaná část tehdy zůstala nedotčena.

Stávající vláda se rozhodla koncovou cenu elektřiny a zemního plynu ovlivňovat právě prostřednictvím souboru regulovaných složek ceny. Měly by pokračovat kompletní platby státu za POZE a případně další opatření. V návrhu regulovaných cen pro 2027 jsou například platby za systémové služby na úrovni 121 Kč/MWh, tedy 146 Kč na MWh vč. DPH. Další část regulovaných plateb tvoří ceny za distribuci – na distribučním území ČEZ Distribuce pro nejběžnější distribuční sazbu D02d je navrhovaná cena 2 179,47 Kč/MWh, tedy 2637 Kč/MWh s DPH, pro topenářskou distribuční sazbu D57 je to 881 Kč ve vysokém tarifu za MWh, s DPH tedy 1 066 Kč/MWh. To představuje v regulované části prostor pro snížení ceny elektřiny v řádu 500–700 Kč za MWh. Tento nástroj podle našich informací podporuje i EU. V tuto chvíli a za současných cen energií ale není potřeba, a my jej proto vnímáme jako přípravu, pokud by se situace s velkoobchodními cenami energií zhoršila.

Vyšší ceny energií, jak elektřiny, tak zemního plynu, začaly ovlivňovat inflaci v celé Evropě, zvláště ve spojení s vysokými cenami pohonných hmot. Zatím ale energie nejsou na vyšších cenových hladinách tak dlouhou dobu, aby způsobily dramatický růst cen. Jsme velmi vzdáleni situaci, kterou si pamatujeme z roku 2022, a není tedy důvod k aktivaci tohoto správně připraveného opatření.

Pokud vláda zasáhne do koncových cen, logicky musí pro takový zásah získat zdroj financování. Při ovlivnění ceny elektřiny je zajištění financí snadnější, protože výrobcům elektřiny z uhlí a jádra se náklady skokově nezvýšily, výjimkou je výroba elektřiny z plynu. To znamená, že daň či jiná forma zdrojování opřená o mimořádné zisky výrobců dává smysl. U plynu ale takový zdroj neexistuje a úprava cen zemního plynu tak buď bude kompenzovaná ze státního rozpočtu anebo nadproporcionálním růstem zdanění výrobců elektřiny a následným transferem z výroby elektřiny.

Jiří Matoušek, člen správní rady CENTROPOL ENERGY

CENTROPOL ENERGY, a.s. je český dodavatel energií s více než 20letou působností a silným finančním zázemím. Patří ke spolehlivým stabilním dodavatelům, v jeho péči je dlouhodobě kolem 300 tisíc odběrných míst z řad domácností, firem i veřejných institucí.