Co nového v koupelnách - co se vyplatí tam mít a proč

Když si chce Čech dopřát trochu slasti, přijde většinou ke slovu Calex-open, jak říká jeden můj kolega (neboli návštěva chladničky). Ital jde do koupelny. Aby si užíval. A právě o tom by měla být dnešní moderní koupelna.

Každý však pod výrazem „moderní koupelna“ vidí něco jiného. Architekt Michal Janků, specialista na koupelny, od ní požaduje tři věci – prostor, světlo a zvuk: „Lidé si musí hlavně ujasnit, co od koupelny očekávají. Zda v ní chtějí relaxovat, nebo prát.“

Moderní koupelna má být podle architektů o relaxaci, pohodlí a odpočinku, často se proto spojuje s pojmem welness. Takové koupelny mívají okna, rozměry ovšem odpovídají menšímu či většímu pokoji a nechybějí zde ani různé přístroje na cvičení či sauna. To je samozřejmě možné v rodinném domě, v paneláku se řeší spíš problém, kam s jednou poličkou než kam s odpočivným lehátkem.

Ale ani v paneláku nemusí být koupelna jen mini prádelnou a sušárnou, kde se mezi povlávajícími punčochami můžete sem tam také umýt. Nějaký ten metr čtvereční lze získat změnou dispozice (zpravidla na úkor předsíně), výměnou vany za sprchový kout a hlavně přesunutím pračky do jiné části bytu. Pokud to není možné, je tu ještě stále řešení v podobě pračky s hloubkou pouze kolem 40 centimetrů, na níž lze ještě umístit sušičku se stejnou hloubkou (kdo se jednou utřel do froté ručníku, který prošel sušičkou, bude už navždycky ohrnovat nos nad klasicky usušeným, byť změkčeným sebevětšími dávkami aviváže).

Architekti mají své vize, ženy zase preferují praktičnost. Jitka Štekrová, která se koupelnám věnuje „v praxi“ i profesionálně, tvrdí: „Každá žena by měla u nové koupelny trvat na pořízení závěsného klozetu, praktické nejsou ani dříve tak oblíbené sloupy u umyvadel. U závěsné keramiky se udržuje čistota nejlépe. A klozetové prkénko by mělo být odnímatelné, také kvůli čistotě (manželka a maminka dvou synů ví své). Podle ní je nezbytný i sprchový kout, protože šetří zaměstnané ženě čas.

Okno v koupelně

Ani paneláková koupelna nemusí být bez denního světla. Při rekonstrukcích doporučují architekti využít například zdí, jež sousedí s kuchyní či jinou místností, kam světlo přichází. Prostor u stropu lze vyzdít s pomocí skleněných tvárnic (luxferů), nebo si můžete nechat udělat dokonce výklopné okno, takže si usnadníte i větrání.

Co se vyplatí v moderní koupelně
- podlahové topení
- závěsná keramika i nábytek
- sprchový kout
- otopný žebřík
- kvalitní odvětrání
- umyvadlo se snadnou údržbou a dostatečně
  velkou odkladní plochou
- obklad, který se jen tak „neokouká“
- vhodné osvětlení, nejlépe doplněné oknem
- velké zrcadlo s osvětlením po stranách
- bidet

K výrazu „moderní“ se velmi často přidává slůvko trendy. Nic proti nim, u koupelen jsou celkem jasné – u obkladů se hodně prosazuje mozaika, jinak spíše velkoformátové dlaždice 25 x 33 cm, místo dezénů již několik let spíše jednobarevné obkladačky, jež oživují listely, inserta a v poslední době i reliéfní struktury.

Výrazné vzory se nedoporučují: „Po pěti letech takovou koupelnu nebudete chtít s největší pravděpodobností ani vidět,“ tvrdí architekt Janků. Obklady také „klesají“ dolů. Tam, kde nedochází k přímému kontaktu s vodu (za umyvadlem, vanou či ve sprchovém koutu), se mnohem častěji než dříve používá malba, například takzvané benátské štuky, jež můžete i omývat.

Sanitární keramika dává přednost závěsným provedením, což se týká i nábytku. Důvod? Zcela jednoznačně snadnější úklid, žádné sokly trpící vodou. Klasická umyvadla vytěsňují zápustné typy do desky či na desku – někdy vypadají jako umyvadla z dob našich prababiček, případně jako bílé čtvercové či obdélníkové krabice položené na dřevěné či skleněné desky. Největší módou jsou pak tvarovaná umyvadla s minimální hloubkou, jen takové „víko“ nebo list, do něhož může ukápnout snad jen pár kapek rosy. Ovšem pozor! K těmto mělkým typům rozhodně zapomeňte na stojánkové baterie s velkým průměrem. Snad po každém puštění vody byste mohli vytírat. Marco Cesotti z firmy Rapsel varuje: „K těmto umyvadlům potřebujete baterii na zeď, s co nejmenším průměrem, aby vám do umyvadla vytékal jen tenký proužek vody. Pak budete spokojeni. Naši zákazníci si na tento problém často stěžovali, a tak se snažíme, aby si u nás pořídili nejen umyvadlo, ale i vhodnou baterii.“  

Co ještě patří do koupelny

Otopné žebříky jsou ideálním doplňkem podlahového topení,“ tvrdí David Kocina z firmy P.M.H. Invest Trade, známého tuzemského výrobce koupelnových radiátorů. Má pro toto tvrzení pádný důvod - jakmile pověsíte na žebřík dva mokré ručníky (vedle vytápění mají tyto přístroje sloužit právě k sušení prádla a ručníků), snížíte si jejich „účinnost“ pod 50 procent, u třech ručníků dokonce pod 30 procent.

U podlahového topení lze využívat termostaty, které jej spustí přesně podle vašeho přání, ve všední den třeba ráno v šest hodin a večer ve dvacet, o víkendu pak klidně třeba až v devět hodin. Počítejte však s tím, že dlažba má určitou „setrvačnost“, než začne vydávat teplo k vašim nohám. Výhodou je ovšem dostatečná schopnost akumulace tepla, takže podlaha topí ještě dlouhé poté, co bylo podlahové topení vypnuto. A jeho další výhody? Omezíte možnost výskytu plísní a usnadníte si úklid - kapky vody rychle vyschnou a nehrozí další „stopy“.

Pokud jde o baterie, doporučují odborníci do sprchových koutů jednoznačně termostatické typy (úspora vody i bezpečnost), u vany záleží na okolnostech, k umyvadlům je pokládají spíše za zbytečné.

 Celý článek naleznete v časopise Living 6/2004

 Autor: Alena Řezníčková
 Foto: Laufen, Miele, Palme, Rapsel a archiv