Když se řekne UMYVADLO ...

Malé, velké, oválné, kulaté, hranaté, keramické, dřevěné, skleněné, kovové i plastové – umyvadlo si v poslední době vybírá tvary i materiály jako ta nejnáročnější žena šaty. Jenže co vyhovuje jedné, nesluší druhé. A to platí i o koupelnách.

Kdo třeba jen jednou zavítal na výstavu sanitární keramiky, nemohl si nevšimnout, že dnešní umyvadla nejraději „spočívají“ na desce jako staré lavóry nebo svým uživatelům dopřávají alespoň pohodlí v podobě odkladní plochy na jedné, či dokonce po obou svých stranách. Kdo má dostatečně velkou koupelnu, může zvolit dokonce dvě umyvadla, ať již z jediného kusu nebo samostatná. Všechno má ovšem své výhody i nevýhody.

Páni kluci v akci

„Když občas vidím své dva synky, jak s chutí cákají kolem umyvadel, mám svůj sen – pořídit jen jedno veliké umyvadlo a dvě baterie, aby si páni kluci odbyli svou hygienu právě jen v něm, a ne kolem umyvadel,“ tvrdí s přesvědčením Jiří Štekr z firmy Sanitec, která na tuzemský trh dováží hned několik značek sanitární keramiky.

Poučení? Pro čtyřčlennou rodinu se rozhodně vyplatí umyvadla dvě (pokud tedy máte dost místa). Jsou-li děti neposednější, pořiďte si jedno velké umyvadlo, nejlépe se šířkou 120 centimetrů. Jestliže zvolíte „metrové“ či ještě o něco menší a ze synů vyrostou ramenatí habáni (možná je máte doma už teď), budou do sebe při ranní toaletě narážet rameny jako v přeplněné tramvaji. Tato velká umyvadla vám možná připomenou společné umývárny – plechová „korýtka“ z vojny či sportovních zařízení měla svou logiku, ke které se vlastně jen vracíme. Dokonce i luxusní hotely pyšnící se designovým vybavením po nich sahají, pravda, v nerezovém provedení.

Další možností jsou dvojumyvadla z keramiky či umělého kamene. I u nich se výborně udržuje pořádek, mívají ale jednu nevýhodu – vyšší cenu. Proto výrobci nabízejí umyvadla zápustná či polozápustná, případně pod desku. „V hotelech nebo lepších restauracích dávají ovšem přednost umyvadlům pod desku, protože se tak vyhnou usazování nečistot kolem umyvadla. Jenže to znamená desku z kamene, třeba ze žuly,“ vysvětluje Jiří Štekr. Při ceně kolem osmi tisíc za běžný metr žuly – a to nepočítáme vyříznutí otvoru – však nejde o lacinou záležitost.

Zápustná umyvadla umožňují použít na desku kromě kamene – pravého či umělého – i další materiály: kov, masivní dřevo či pracovní kuchyňské desky. A protože ty se vyrábějí tak, aby vydržely náročný provoz v kuchyni, mají šanci „přežít“ také cákající potomky. Ovšem desku po ukončení mytí raději pečlivě otřete. Aby vypadala dobře alespoň pár let, měli by umyvadla do desky zapustit zkušení a hlavně šikovní řemeslníci. Pokud by začala voda zatékat pod umyvadlo, došlo by s největší pravděpodobností ke vzdutí desky.

Polozápustná umyvadla (mají do desky zabudovanou pouze zadní část, přední lehce přečnívá) se doporučují pro vytvoření kompaktnějšího vzhledu koupelny, navíc získáte praktickou odkladní plochu. Šetří místo, proto jsou ideální do menších koupelen. Není to šance třeba pro vaši panelákovou koupelnu?

Preferujete-li módní tvary, nahraďte oblé tvary módními geometrickými – od kruhových až po čtvercové či obdélníkové (v katalozích je většinou najdete pod označením „dřez“).

 Další informace najdete v časopise Living č. 9/2004