O kolik by musely vzrůst úrokové sazby, abyste začali mít problém se splácením hypotéky

Úrokové sazby bank v jednom časovém okamžiku

Vliv úrokové sazby při porovnávání výhodnosti či nevýhodnosti více hypotečních úvěrů se někdy až příliš zveličuje. Zájemci o úvěr jsou na výši úrokové sazby docela citliví a banky sazbu používají jako jeden z hlavních nástrojů  prodeje. Přitom v každém určitém časovém období se sazby hypoték nabízené jednotlivými finančními institucemi od sebe většinou příliš neliší, jelikož úrokové sazby v ekonomice se odvíjejí od úrokových sazeb stanovených centrální bankou.

Pro zájemce o hypotéku to v praxi znamená, že rozdíly úrokových sazeb v řádech setin procentního bodu jsou zcela zanedbatelné a u průměrně vysokých úvěrů nemá cenu se jimi vůbec zabývat. Například měsíční splátky milionové hypotéky s dvacetiletou splatností se při sazbách 5,0 % a 5,1 % liší o pouhých 55 korun. U dvoumilionové hypotéky je to tedy 110 korun. Při vyšších sazbách není rozdíl o moc větší. Splátka uvedené milionové hypotéky by se při sazbách 10,0 % a 10,1 % lišila o 67 korun. Pokud by dlužníkovi takovéto rozdíly měly činit potíže, pak by rozhodně neměl mít hypotéku.

Vývoj úrokových sazeb v čase

Lidé splácející hypotéku jsou však ohroženi možností  vysokého nárůstu sazby v průběhu trvání úvěru. V ČR se například během loňského roku úrokové sazby velmi rychle zvyšovaly. V následující tabulce je meziroční srovnání průměrných úrokových sazeb hypoték poskytnutých v únoru 2007 a 2008 (data jsou čerpaná z FINCENTRUM HYPOINDEXU). Opět jde o příklad milionové hypotéky s dvacetiletou  dobou splatnosti.

Z tabulky je zřejmé, že ani celkem výrazný nárůst sazby o jeden procentní bod nemusí ještě znamenat velký zásah do rodinného rozpočtu. Respektive neměl by. Banky však ještě nedávno poskytovaly hypoteční úvěry dosti benevolentně. Před několika málo lety v období nejlevnějších hypoték někde mohl úvěr ve výši jeden a půl milionu korun získat i žadatel s hrubým měsíčním příjmem patnáct tisíc korun. Nebo pokud například banka při propočtu bonity žadatele uvažuje s finanční rezervou tisíc korun měsíčně, měl by se zájemce o úvěr sám zamyslet nad tím, zda si takovou hypotéku vůbec chce dovolit. Tyto příklady však nelze zevšeobecňovat, každá banka má své postupy a kritéria, někde naopak velmi přísná.

Je třeba počítat s větší rezervou

Nárůst sazby o jeden procentní bod by dlužníkovi neměl činit potíže. Je však třeba vzít v úvahu i teoretickou možnost velkého zvýšení sazeb. Vývoj ekonomiky na mnoho let dopředu není možné odhadovat. Jak se liší splátky hypotéky pro různě vysoké úrokové sazby, ukazuje několik příkladů v následující  tabulce.

Průměrné úrokové sazby s roční i pětiletou fixací dosáhly v únoru shodné hodnoty 5,52 %. Některé banky totiž výše úrokových sazeb pro různě dlouhé fixace sjednocují. Pokud by se někdy v budoucnu sazby vyšplhaly třeba na 10 %, zvýšila by se splátka milionové hypotéky s dvacetiletou splatností v porovnání se současným stavem o 2 760 korun. U dvojnásobné hypotéky je to ale už 5 520 korun, což už pro mnohé dlužníky může být problém.

V žádném případě to neznamená, že by se sazby měly v budoucnu vyšplhat k těmto hodnotám. V současnosti analytici naopak předpokládají, že ČNB letos už k dalšímu zvýšení úrokových sazeb nepřistoupí.

V dlouhém období se však může v každé ekonomice přihodit leccos a i teoretická rizika by měl zájemce o úvěr vzít v úvahu předtím, než se příliš zadluží. (Jen pro ilustraci malý příklad: hypotéky se v ČR poskytují od roku 1995. Dvoutýdenní reposazba, což je klíčová úroková sazba centrální banky, od které se odvíjejí ostatní úrokové sazby v ekonomice, v současnosti dosahuje hodnoty 3,75 %. V minulosti však bývala i mnohem vyšší. Pod hranici 10 % se poprvé dostala koncem roku 1998. Například po celý rok 2000 byla nastavena na hodnotu 5,25 %. A na pár dní krize v červnu 1997 se přehoupla i přes 20 % a po celý zbytek roku 1997 se pohybovala mezi 14,5 % až 18,5 %.)

(Jana Jarošová, iDNES.cz)