Jaké jsou nejčastější březnové alergie a jak jim předcházet

Jaro jde cítit ve vzduchu. Stačí pár slunných dní a alergie na pyly propukne v plné síle. Na jarní dny a rozkvetlé stromy se po dlouhé zimě těší snad každý. I když alergici kvůli komplikacím asi o něco méně. Víte, jakým strašákům se raději vyhnout obloukem?

V České republice roste kolem 3 tisíc druhů rostlin, přičemž řádově stovky z nich vytvářejí pylová zrna, která jsou potenciálně schopna vyvolat alergickou reakci. Ve skutečnosti jsou častější příčinou alergických reakcí pylová zrna pouze několika málo desítek rodů rostlin. Pyl ale není jediným strašákem alergiků.

1.       Před břízou, za břízou, nikdo nesmí stát!

Hlavním alergenem tohoto období je bříza a stromy především čeledi břízovitých a lískovitých (líska, olše, dub a buk). Pyl břízy se velmi dobře šíří vzduchem, zejména za slunečných a teplých dnů, za větrného počasí může být nesen i na kilometry daleko. Pro alergika je velmi obtížné se tomuto alergenu tedy vyhnout. Množství pylu v ovzduší klesá snad jen za deštivých, chladných a vlhkých dnů.

2.       Syndrom jablko – celer- lískový oříšek

S alergií na pyl břízy jde ruku v ruce i zkřížená alergie s potravinovými alergeny. Zejména pak na lískové ořechy, peckovice (broskev, švestka, nektarinka…), malvice (jablko, hruška), kořenovou zeleninu (celer, mrkev, petržel…) a melouny. Pokud jste na sobě zpozorovali, že vás po snězení oříšků šimrá v krku nebo po jablku trne v ústech, jste nejspíše alergičtí na pyl. Zkřížená alergie vzniká na základě podobnosti složení alergenů (bílkovin). „Hlavním projevem zkřížené alergie mezi pyly a potravinami je orálně alergický syndrom (OAS), nově také pylovo-potravinový syndrom (PFS), který se projevuje do několika minut pálením rtů, patra, jazyka, škrábáním v krku, může dojít k vyrážce nebo otokům kolem úst“, vysvětluje MUDr. Iva Pončáková, alergo-imunoložka z nemocnice Na Homolce. Zkříženou alergii mezi pyly a potravinami, trpí ve střední Evropě zhruba 50 % pylových alergiků. „Existují vědecké práce, které potvrzují, že užíváním pylové specifické alergenové imunoterapie lze časem v některých případech navodit i stav tolerance týkající se i některých potravin,“ říká MUDr. Iva Pončáková.

3.       V lískovém keři bez oříšků

Dalším březnovým alergenem je líska. Společně s olší patří mezi středně významný alergen. Alergiky dokáže potrápit ale už i v únoru. Pokud pociťujete v blízkosti těchto stromů ucpaný nos nebo naopak vodnatý výtok, zarudlé oči apod. budete pravděpodobně pociťovat tyto problémy i při květu stromů jako je habr, buk, bříza či dub. Tyto stromy totiž patří do společné skupiny alergenů. To znamená, že pokud budete alergičtí na pyl břízy, budete alergičtí i na pyl těchto jarních stromů a opačně.

4.       Topol a vrba

Pyl topolu je méně významným alergenem, ale ani tak byste ho neměli podceňovat. Největší potíže způsobuje spíše mechanickým drážděním očních spojivek a nosní sliznice jemným chmýřím, které je součástí semen. I zde existuje zkřížená pylová reakce a to s vrbou a jilmem.

5.       Březen, za kamna vlezem. A nebudete tam sami!

S příchodem teplejších dnů to majitele chat láká z města ven. Pro alergiky mohou ale letní chaty představovat přímo „semeniště“ jejich respiračních problémů. Roztočům se v chatách totiž daří více než dobře. Jejich rozmnožení nezabránila ani zima v nevytápěných objektech nebo nedostatečný přísun potravin ve formě lidské kůže. Nový byt nebo dům zamoří tihle malí živočichové do půl roku. Největší populace roztočů domácích se vyskytuje v ložnici, kde žijí většinou v matracích, polštářích a lůžkovinách. Udává se, že zhruba až 5-10 % váhy lůžkovin tvoří roztoči! Aniž by si to většina z nás připouštěla, můžou nám dost komplikovat život. Velká část populace je na ně alergická, což může vést až k astmatu, v horším případě k závažným komplikacím nebo i úmrtí. Alergie na roztoče se projevuje různě. Mezi nejčastější příznaky však patří kýchání, ucpaný nos nebo rýma, kašel, zarudlé oči, ale i nekvalitní spánek apod. Můžete se s nimi pouze tolerovat, sdělují odborníci. Existuje však i účinná léčba v případě, že jste na ně alergičtí.

Lékaři umí léčit alergie pouhou tabletkou!

„V léčbě alergie hraje největší roli, kromě antihistaminik, specifická alergenová imunoterapie,“ zdůrazňuje MUDr. Iva Pončáková, alergo-imunoložka z nemocnice Na Homolce a doplňuje, že tato léčba se používá ve formě injekcí či ve formě kapiček či rychlorozpustných tablet a je doporučena jak u alergie na časné (jarní) stromy, tak i na trávy, plevele a roztoče.

Pokud máte příznaky alergie v právě probíhající pylové sezoně (ať je jarní, letní či podzimní), požádejte svého praktického lékaře o předepsání antihistaminika. V jejich případě jde ale pouze o tlumení alergických reakcí, nikoliv o léčbu alergie. Nejlépe uděláte, když navštívíte alergologa. U pylové alergie je vhodné testování a krevní odběry na podzim. Alergenovou imunoterapie roztočovou lze zahájit kdykoliv, pylovou (trávy, stromy, plevele) mimo probíhající pylovou sezonu, ideálně na podzim (jarní a letní pyly) eventuálně v zimě (plevele).

Zdroj foto: cz.123rf.com