Reuse centra pomáhají měnit přístup lidí k nechtěným věcem

Kavárenský set z bubnů starých praček byl jedním z exponátů na výstavě v Reuse centru Ostrava, kam ho zapůjčil projekt Trash Made. Expozice je součástí osvětových aktivit centra, jejichž cílem je ukázat lidem, jak produkovat co nejméně odpadu nebo ideálně vůbec žádný.

V moderní konzumní společnosti velmi mnoho věcí neslouží tak dlouho, jak by mohly, a zbytečně brzy končí v odpadu. Toho odpadu neustále přibývá a ohrožuje celou zeměkouli. Přístup je přitom potřeba měnit nejen v rovině výrobců, ale zejména u spotřebitelů. Jedním z příkladů, jak změnit koloběh vyrobit–použít–zahodit, jsou takzvaná reuse centra, která podporují principy cirkulární ekonomiky. V tuzemsku fungují zatím jen krátce, ale již si nacházejí řadu fanoušků, a rychle tak vznikají nová a nová.

Poslední zhruba rok zažívá Česká republika boom reuse center. Jsou to místa, kde může kdokoliv bezplatně odevzdat menší funkční předměty z domácnosti, které by jinak skončily v odpadu. Příkladem je třeba kuchyňské nádobí, umělecké předměty, dětské hračky, hudební nástroje, dekorace, knihy nebo nečalouněný nábytek. Z hygienických a bezpečnostních důvodů reuse centra nepřijímají lůžkoviny, oděvy a obuv, čalouněný nábytek, zvířecí hračky a pelíšky, stavební materiály či jakoukoliv elektroniku. Předměty si zde pak mohou lidé zakoupit a dále používat, čímž se prodlužuje jejich život a naplňují hlavní principy cirkulární ekonomiky.

„Model vyrobit–použít–zahodit je dávno překonaný. Je nefunkční a dostává nás do velmi komplikované situace. Proč ho tedy stále používáme? Protože nemáme pravidla, která by vedla k tomu, že výrobci by vyráběli zodpovědněji, a protože chybí patřičná osvěta pro širokou veřejnost, jaké jsou důsledky takového konání. Aktivity reuse center jsou tak v tomto ohledu mimořádně přínosné. Lidem ukazují, jak udržitelné chování reálně vypadá, jak k nechtěným věcem přistupovat a jaké praktické možnosti jejich dalšího uplatnění se nabízejí,“ oceňuje přínos reuse center David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů a solárních panelů a stojí i za projektem Chytré recyklace. Ten radí lidem, jak mohou naložit s vysloužilým elektrem, a letos se pod jeho hlavičkou konal i první ročník multioborové online konference na téma cirkulární ekonomiky a odpadového hospodářství Cirkulář Chytré recyklace.

Za rok provozu přes 36 tisíc prodaných „odpadních“ předmětů

Reuse centra dnes fungují v celé řadě větších města a neustále přibývají další. Často jsou přidružená ke sběrným dvorům, protože právě tam mnohdy končí právě i stále funkční předměty, které je z nich však zakázáno odnášet. Předměty z reuse center si mohou lidé pořídit za obvykle drobný poplatek, který řada takovýchto center dále směřuje k podpoře dobročinných či ekologických projektů: v Chrudimi například reuse centrum podporuje místní útulek pro psy, v Brně putuje výtěžek na výsadbu a údržbu květinových záhonů ve městě, v Ostravě pak na výsadbu veřejné zeleně.

„Za zhruba rok provozu – otevřeli jsme 19. září 2020 – podpořilo naše centrum městskou zeleň částkou přes 770 tisíc korun. Každý měsíc k nám zavítá průměrně téměř jeden a půl tisíce lidí a dosud si od nás zájemci převzali více než 36 tisíc předmětů,“ prozrazuje Vladimíra Karasová, vedoucí útvaru propagace a ekologické výchovy a tisková mluvčí společnosti OZO Ostrava, která ostravské reuse centrum provozuje. Předměty do ostravského reuse centra mohou lidé odevzdávat na sběrných bodech, které najdou ve všech 11 sběrných dvorech na území města. „Odtamtud jsou pak převezeny do reuse centra, kde se roztřídí, vyčistí, případně se provedou drobné opravy. Věci jsou následně k dispozici zájemcům,“ popisuje Vladimíra Karasová.

V centru funguje i osvěta či praktické worskhopy

Kromě toho, že dává použitým a dále nechtěným věcem naději na druhý život, se Reuse centrum Ostrava snaží i o osvětu veřejnosti a další kontakt s ní prostřednictvím doprovodných aktivit. V centru tak například funguje i veřejná dílna, kde si lidé mohou zdarma vypůjčit nářadí, s nímž si sami nebo s pomocí pracovníků centra opraví, renovují nebo upcyklují nejen předměty přímo zakoupené v centru, ale i věci ze své domácnosti. V dílně se konají také workshopy zaměřené na upcyklaci či tematické přednášky a do budoucna jsou plánovány další vzdělávací aktivity nebo oblíbené swapy neboli výměnné obchody pro veřejnost. „Dříve jsme my, kdo se pohybujeme v oblasti zpracování odpadů, lidem říkali hlavně ‚třiďte, třiďte, třiďte a my to pak zrecyklujeme‘. Dnes už je ale potřeba lidem říkat ‚ideálně odpad vůbec nevytvářejte‘ a právě tuto myšlenku se snažíme v našem centru podporovat,“ říká Vladimíra Karasová. Na osvětu veřejnosti jsou zaměřeny také expozice v prostoru Reuse centra zaměřené především na odpovědnou spotřebu. Svůj prostor tam má například obchodní dům IKEA, centrum pro osoby se zdravotním postižením Čtyřlístek Ostrava, nebo kolektivní systémy REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií, akumulátorů a solárních panelů presentující projekt Trash Made a Chytrou recyklaci.

Jak dostat do reuse center staré elektro? Řešením může být upcyklace.

Elektrická a elektronická zařízení jsou bohužel jednou z kategorií předmětů, které lidé v reuse centrech prozatím nepořídí. To však neznamená, že vysloužilá elektrozařízení nemohou dostat šanci na nový život. Je třeba vyřešit pohled bezpečnosti takového zařízení, nebo hledat jeho novou formu, kterou může elektroodpad dostávat prostřednictvím upcyklace, například jako dekorace do domácnosti, šperků či dokonce nábytku. A právě nábytek z odpadních materiálů pocházejících z elektroniky bude k vidění i na zmíněné výstavě v ostravském reuse centru. „Jedná se o kavárenský set stolku a taburetů k sezení vytvořený z bubnů vyhozených praček. S výrobou nábytku nám pomohli mimo jiné zaměstnanci sociálního podniku Envira, který je součástí střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr. Zatím máme vyrobeny dva sety a na třetím se pracuje. Každý kousek námi vytvořeného nábytku je jiný, hrajeme si s barvami bubnů, využíváme jejich struktury,“ přiblížila Zdenka Kladníčková, manažerka projektu Trash Made, který funguje pod hlavičkou společností REMA a navrhuje a vyrábí designové šperky, módní doplňky i bytové dekorace z materiálům získaných recyklací elektroodpadu.