Oslavte Mezinárodní den Měsíce 20.7.

Měsíc je po naší planetě a životodárném Slunci nejvýznamnějším tělesem našeho vesmíru. Je pro nás tak důležitý, že se někdy hovoří o dvojplanetě Země-Měsíc. Od tohoto roku se přitom vždy 20. července slaví Mezinárodní den Měsíce. S Hvězdárnou a planetáriem Brno můžete být u toho!

„Pamatujete si, co jste dělali v noci z 20. na 21. července 1969? Já třeba ještě nebyl na světě,“ komentuje Mezinárodní den Měsíce Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „I z dnešního úhlu pohledu se ale podle mého názoru jednalo o jednu z nejdůležitějších událostí dvacátého století. Její důsledky – v pozitivním slova smyslu – pociťujeme dodnes. Bylo tudíž naší přirozenou povinností, vlastně poctou, přihlásit k těmto oslavám i Hvězdárnu a planetárium Brno, jako jedinou v celé České republice.“

Středobodem brněnských oslav bude projekce jednoho z dílů výjimečného seriálu Chasing the Moon s názvem „Magnificent Desolation“. A to v původním znění s titulky. Na něj naváže přednáška Dušana Majera ze serveru Kosmonautix.cz o tom, kam míří NASA po vyřazení raketoplánů, co nám umožní nové výkonné rakety SLS a kosmické lodi Orion, a kdy se lidé v rámci kosmického programu Artemis konečně vrátí na Měsíc. Vše se odehraje 20. července od 18 hodin, měsíční letenky, tedy městenky, chytnete na www.hvezdarna.cz/program  

Mezinárodní den Měsíce je oslavou nezastavitelné lidské touhy poznávat neznámé světy. Je také připomínkou „Malého kroku pro člověka, ale velkého skoku pro lidstvo“ a motivací k trvalejšímu návratu člověka na povrch našeho vesmírného souseda. Vloni jej vyhlásila Organizace spojených národů, v tomto roce se tedy jedná o první, globální událost. No a Brňáci mohou být díky hvězdárně na Kraví hoře přitom.

Nemůžete přijít na Hvězdárnu a planetárium Brno? Sledujte Sedmikrásky on-line na youtube.hvezdarna.cz, kde bude zhlédnutí rozhovor s Pavlem Gabzdylem, předním odborníkem na Měsíc. Premiéra 20. listopadu v 18 hodin.

Podivná fakta o Měsíci

• Měsíc je jediným stálým přirozeným satelitem Země. Naše planeta ale může mít i jiné „měsíce“, ale ty u ní vydrží jen dočasně, brzo jsou vypuzeny pryč nebo dopadnou na Zemi či Měsíc.
• I když se ve srovnání s noční oblohou jeví Měsíc jako velmi světlý, jeho vzhled je podobný uježděnému asfaltu. 
• Ze Země vypadají Slunce i Měsíc přibližně stejně velké. Ve skutečnosti je Měsíc 400krát menší než Slunce, ale také 400krát blíže k Zemi. Díky této shodě mohou nastávat úplná i prstencová zatmění Slunce.
• Měsíc kolem Země obíhá průměrnou rychlostí 1 023 metrů za sekundu, tedy čtyřikrát rychleji, než létají běžná dopravní letadla.
• Každý den na Měsíc dopadne asi 5 tun kometárního prachu.
• Na jižním pólu Měsíce bylo naměřeno sondami minus 238 stupňů Celsia, u severního pólu ještě o deset stupňů méně. Tak nízká teplota není ani na vzdáleném Plutu!
• V roce 1967 USA, Rusko, Čína a Indie podepsaly smlouvu o vesmíru, která prohlásila Měsíc za vlastnictví lidské rasy jako celku. Zakázala také budování vojenských základen na Měsíci nebo umísťování zbraní hromadného ničení na jeho povrchu.
• Měsíc je od nás vzdálen asi 32 zemských průměrů. Cesta autem na Měsíc by trvala 130 dní, rychlostí světla 1,2 sekundy.
• Vzájemné gravitační působení Země a Měsíce způsobuje zpomalování rychlosti rotace naší planety. Velmi dávno proto naše Země rotovala rychleji a pozemské dny byly kratší.
• Celý povrch Měsíce je pokryt vrstvou rozdrcených hornin zvaných regolit, které jsou výsledkem miliard let bombardování drobnými mikrometeority.
• Běžné mobilní telefony jsou více než tisíckrát výkonnější než počítač, který pomáhal navádět lidi při přistíní na Měsíci.
• Měsíc vznikl před 4,51 miliardami let a přibližně 50 milionů let po zrození Sluneční soustavy.
• Mylně nazývaná „temná strana“ (nebo odvrácená strana) Měsíce je ve skutečnosti osvětlena stejně často jako přilehlá strana. Její první snímek pořídila v roce 1959 sonda Luna 3.
• Člověk už na Měsíc dovezl na 200 tun odpadků: opuštěné části kosmických lodí, nefunkční raketové stupně, fotoaparáty, batohy, golfové míčky, zlatou olivovou ratolest, sokolí pero, lidské exkrementy, šest amerických vlajek (už vybělených Sluncem) a také popel Eugena Shoemakera, jednoho ze zakladatelů planetologie.