Nová infografika o domácnostech podle SLDB 2021 v Opolském vojvodství

Krajské správy ČSÚ v Olomouci a Ostravě ve spolupráci s polským Statistickým úřadem v Opolí zveřejnily v pořadí druhou infografiku se zaměřením na porovnání krajů, resp. vojvodství, a okresů z pohledu výsledků SLDB 2021.

První kartogram o průměrném počtu členů hospodařící domácnosti ukazuje zřetelné rozdíly mezi českou a polskou stranou. Zatímco průměrný počet členů domácnosti ve vojvodství Opolském činil 3,03 osoby, na české straně se jednalo o 2,18 osoby v Olomouckém kraji a 2,12 osoby v Moravskoslezském kraji. Ještě rozdílnější byly výsledky v okresech srovnávaného území. Mezní hodnoty na polském území náležely okresům Opolí město (2,53 osoby) a Oleski (3,44 osoby). V Olomouckém kraji patřila nejnižší hodnota okresu Jeseník (2,08 osoby) a naopak nejvyšší hodnota okresu Prostějov (2,22 osoby). V Moravskoslezském kraji byl nejnižší průměrný počet členů v hospodařících domácnostech okresu Ostrava-město (1,98 osoby). V okrese Frýdek-Místek dosáhla průměrná hodnota 2,25 osoby v jedné hospodařící domácnosti. Průměrný počet členů domácnosti činil v Polsku 2,99 osoby a byl výrazně vyšší než v Česku (2,15 osoby).

Následující kartodiagram o domácnostech podle počtu členů vizualizuje další viditelné rozdíly mezi Polskem a Českem. Zatímco v Opolském vojvodství byla každá pátá domácnost tvořena jedinou samostatně hospodařící osobou (21,4 % z celku), v Olomouckém kraji domácnosti jednotlivců zaujímaly 37,5 % ze všech domácností a v Moravskoslezském kraji dokonce 39,9 % z celku. V případě nižších územních celků byla různorodost ještě výraznější. Nejnižší podíl domácností jednotlivců na polské straně byl sledován v okrese Opolském (15,3 %). Nejvyšší zastoupení bylo v samotném městě Opolí tvořícím jeden okres (28,4 %). V Moravskoslezském kraji žilo nejvíce domácností jednotlivců v okrese Ostrava-město (44,9 %) a nejméně v okrese Opava (33,9 %). V Olomouckém kraji náležely mezní hodnoty sousedním okresům Jeseník (41,6 %) a Šumperk (36,4 %). V Polsku činil celkový podíl domácností jednotlivců 22,6 % a v Česku 39,1 %.

Z opačného úhlu pohledu charakterizoval Polsko (17,0 %) mnohem vyšší podíl domácností s 5 a více členy, než jaká byla úroveň v Česku (4,3 %). Vojvodství Opolské překonalo polský průměr, přičemž zastoupení těchto domácností zde činilo 17,9 %. V rámci vojvodství Opolského bylo nejvíce domácností s 5 a více členy v okrese Oleském (26,1 %) a nejméně v okrese Opolí město (8,8 %). V Olomouckém kraji podíl domácností s 5 a více členy činil 4,4 % a ve všech jeho okresech kolísal zjištěný podíl v rozmezí od 4,1 % v okrese Olomouc do 4,7 % v okrese Prostějov. V Moravskoslezském kraji byla každá 25. domácnost tvořená 5 a více členy (4,0 %). Nejvyšší zastoupení náleželo okresům Nový Jičín a Opava (shodně 5,3 %). Relativně nejméně těchto domácností bychom našli v okrese Ostrava-město (2,9 %).

Zásadní rozdíly mezi polskou a českou stranou byly také v průměrném počtu závislých dětí v domácnosti. V Polsku dosáhl průměrný počet závislých dětí do 24 let hodnoty 1,63 osoby. V Česku byl průměrný počet závislých dětí do 25 let na přibližně poloviční úrovni, přesně 0,75 osoby. V okresech na polské straně se tato hodnota pohybovala od 1,52 osoby v okrese Opolí město do 1,71 osoby v okrese Oleském. V okresech na české straně nebylo rozpětí tak výrazné. Minimální hodnota 0,68 osoby byla dosažena v okrese Karviná a maximální 0,77 osoby v okrese Nový Jičín. Vojvodství Opolské vykázalo hodnotu mírně pod průměrem Polska (1,62 osoby). Také kraje Moravskoslezský (0,73 osoby) a Olomoucký (0,74 osoby) se nacházely těsně pod republikovým průměrem.

Nejméně regionálních disparit bylo sledováno v podílu rodin se 3 a více závislými dětmi na celkovém počtu rodin se závislými dětmi. V Polsku měla každá 10. rodina se závislými dětmi více než 3 děti (10,7 %), v Česku byl tento podíl o něco nižší (9,1 %). Zastoupení ve vojvodství Opolském bylo pod republikovým průměrem Polska (10,2 %). Naopak podíly v krajích Moravskoslezském (9,4 %) a Olomouckém (9,3 %) byly mírně vyšší než republikový průměr Česka. Z pohledu nižších územních jednotek byly nejnižší podíly těchto rodin v okresech s krajským a vojvodským městem: Opolí (6,6 %), Ostrava (8,3 %) a Olomouc (8,7 %). Ve zbývajících okresech na polské straně se tento podíl pohyboval od 9,4 % v okrese Nyském po 13,5 % v okrese Oleském. Na české straně měly ostatní okresy podíl rodin se 3 a více závislými dětmi od 8,8 % v okrese Karviná po 11,3 % v okrese Nový Jičín.