Patnáct minut od domu. Češi objevují nový standard, podle kterého si vybírají bydlení

Káva v oblíbené kavárně, školka za rohem, lékárna cestou domů a park na víkendovou procházku. To, co ještě nedávno působilo jako výsada centra velkého města, se stále častěji stává běžným požadavkem lidí, kteří hledají nové bydlení. Při výběru bytu už totiž nerozhoduje jen dispozice, cena za metr čtvereční nebo výhled z okna. Stále důležitější je i to, co člověk najde v okruhu patnácti minut od vlastních dveří.

Koncept takzvaného 15minutového města představil v roce 2016 francouzsko-kolumbijský urbanista Carlos Moreno, profesor pařížské Sorbonny. Ústřední myšlenka je jednoduchá: kvalitní město má být uspořádané tak, aby člověk zvládl během čtvrt hodiny pěšky nebo na kole obstarat většinu toho, co k běžnému životu potřebuje. Tedy dojít do práce, nakoupit, odvézt děti do školy, navštívit lékaře nebo si najít čas na kulturu a odpočinek.

Z urbanistické teorie se během několika let stal globální trend, se kterým pracují evropské i světové metropole. Hlásí se k němu Paříž, Milán, Kodaň, Utrecht nebo Melbourne a stále častěji se o něm mluví také v Praze a dalších českých městech. Dostupnost služeb, zeleně a dopravy se tak stává důležitou součástí debaty o kvalitě života. Podstatné ovšem je, že nejde jen o téma městských plánovačů. Stále víc ji vyžadují také samotní obyvatelé.

Jen dobrá adresa už nestačí

Dříve se v souvislosti s bydlením řešila hlavně lokalita v širším smyslu. Jestli jde o dobrou čtvrť, jakou má pověst, zda je blízko centra nebo zda má zajímavý investiční potenciál. Dnes se tento pohled výrazně zpřesnil a kupující se stále častěji ptají mnohem praktičtěji. Dojdu pěšky do školky? Kde je nejbližší obchod? Jak dlouho mi bude trvat cesta na tramvaj? A je v okolí místo, kam se dá jít po práci jen tak projít? Nejde přitom o rozmar ani o luxusní požadavek. Každodenní dojíždění, převážení dětí, cesta na nákup nebo neustálé přesuny autem představují skrytou časovou daň.

Bydlení, které ji snižuje, má proto úplně jinou hodnotu než byt, který sice na první pohled vychází levněji, ale ve skutečnosti prodlužuje běžnou rutinu o desítky minut denně. Právě proto se do ceny nemovitosti stále víc promítá nejen dopravní dostupnost, ale také blízkost škol, obchodů, služeb, zdravotní péče a zeleně. Velký byt na okraji města může vypadat jako výhodná volba, po započtení dojíždění, paliva, stresu a ztraceného času už ale bilance vychází jinak. A při budoucím prodeji nebo pronájmu může být dobrá pěší dostupnost silnějším argumentem než několik metrů čtverečních navíc.

Na čem se to láme?

Patnáctiminutové bydlení se dá velmi jednoduše převést do praktického odškrtávacího seznamu. U každé nemovitosti či pozemku se vyplatí položit si několik základních otázek. Nejde totiž jen o to, zda je čtvrť „dobrá“, ale hlavně o to, jak se v ní bude žít každý běžný den.

• Každodenní potřeby jsou základ. Supermarket, lékárna, drogerie, pošta nebo menší služby by ideálně měly být dostupné během několika minut pěšky. Právě tyto cesty člověk opakuje nejčastěji, a proto se jejich vzdálenost v každodenním režimu projeví velmi rychle.

• Školy a školky patří mezi hlavní kritéria pro rodiny s dětmi. Dostupná mateřská a základní škola ale mají význam i pro budoucí hodnotu bytu, protože patří mezi benefity, které v čase neztrácejí na důležitosti, spíše naopak. U rodinného bydlení jsou často stejně důležité jako dispozice nebo velikost bytu.

• Zdravotní péče není na první pohled tak viditelným lákadlem jako kavárna nebo park. Praktický lékař, dětský lékař, lékárna nebo poliklinika v okolí ale v běžném životě výrazně zvyšují pohodlí celé domácnosti. Člověk to často docení až ve chvíli, kdy je opravdu potřebuje.

• Doprava zůstává z praktického hlediska jedním z nejdůležitějších požadavků. Zastávka MHD v docházkové vzdálenosti je dnes téměř samozřejmostí, velkou výhodou je ale i blízkost vlakového nebo autobusového nádraží. Platí to zejména ve městech, odkud lidé pravidelně dojíždějí za prací, školou nebo rodinou.

• Zeleň a volný čas dodávají čtvrti přidanou hodnotu. Parky, sportoviště, kavárny nebo kulturní instituce rozhodují o tom, jakou má místo atmosféru a zda ho obyvatelé vnímají jako skutečný domov. Právě tyto prvky odlišují živou městskou čtvrť od lokality, kam se člověk chodí jen vyspat.

• Práce a služby jsou signálem, že lokalita funguje i mimo ranní a večerní špičku. Restaurace, kanceláře, banky nebo drobné provozovny v parteru domů naznačují, že čtvrť žije v průběhu celého dne. Tento rozdíl bývá v praxi velmi výrazný.

Jak to může vypadat: Residence Promenáda v Liberci

Příkladem projektu, který na logiku patnáctiminutového bydlení dobře navazuje, je Residence Promenáda v ulici 1. máje v centru Liberce. Developer LH Home zde připravuje 247 nových bytů v dispozicích od 1+kk po 3+kk. Na místě proluky vedle Grand Hotelu Pytloun má vzniknout rezidenční projekt s obchodní pasáží, kancelářemi a garážovými stáními. Jeho hlavní předností však není jen samotný rozsah nebo mix funkcí. Klíčová je především poloha.

Z domu se člověk dostane na zastávku MHD zhruba za minutu, k nejbližšímu marketu za dvě minuty, na autobusové nádraží také během dvou minut a na vlakové nádraží přibližně za tři. Mateřská škola je v docházkové vzdálenosti kolem tří minut, pošta do osmi minut a základní škola do deseti. Dobře dostupné je odtud také historické centrum Liberce, radnice i širší městská infrastruktura.

„Naši klienti se už neptají jen na to, kolik má byt metrů a v jakém je patře. Naopak je zajímá, co najdou před domem, kam dojdou pěšky a jak rychle se dostanou s dětmi do školky nebo na nákup. Lokalita a dostupnost každodenních potřeb se z doplňkového argumentu staly zásadním benefitem, který spolurozhoduje o tom, zda koupí, nebo ne,“ říká Pavel Kříž, ředitel rezidenčního developmentu v LH Home.

Podle něj se tento posun promítá už do samotné přípravy rezidenčních projektů. „Při přípravě projektů s tím dnes počítáme od první minuty. Cílem je, aby naše rezidence tento trend nejen splňovaly, ale aby ho budoucím obyvatelům reálně usnadnily. U Residence Promenáda to vidíme přímo na seznamu docházkových časů, který klientům ukazujeme,“ doplňuje Kříž.

Domov i za dveřmi bytu

Patnáctiminutové město tedy už dávno není jen téma pro architekty, developery a městské plánovače. Stává se praktickým měřítkem kvality života. Lidé si stále víc uvědomují, že domov netvoří jen samotný byt, ale také každodenní cesty, dostupnost služeb a pocit, že město je jejich spojencem, nikoliv nepřítelem. Kupující chtějí vědět, jak bude vypadat jejich běžný den. Kudy půjdou ráno do školky, kde nakoupí cestou domů, kam si zajdou na kávu a jestli mají v okolí místo, kde se dá na chvíli zpomalit.

Developerské projekty, které tuto každodennost umějí popsat v konkrétních minutách, proto získávají silnější argument, než jsou obecná tvrzení o dobré lokalitě. Neprodávají pouze byt, ale i způsob života, ve kterém člověk nemusí kvůli každé běžné potřebě sedat do auta nebo plánovat dlouhé přesuny. Kvalitní bydlení tak dnes začíná za dveřmi domu: ve chvíli, kdy člověk vyjde na ulici a zjistí, že většinu toho, co potřebuje k běžnému životu, má skutečně na dosah.