„Nic mě nebolí, lékaře nepotřebuji.“ Co si mají muži hlídat ve 30, 40 a 50 letech?

Kdy jste byli naposledy na preventivní prohlídce u praktického lékaře? Znáte svůj krevní tlak, hladinu cholesterolu a cukru v krvi? Preventivní prohlídka je hrazená z veřejného zdravotního pojištění jednou za 2 roky a od ledna 2026 má širší náplň. Zaměřuje se mimo jiné na rizika onemocnění srdce, cév, metabolismu a ledvin.

„V ordinaci jsou ‚cítím se dobře‘ a ‚mám dobré výsledky‘ dvě různé informace. Vysoký krevní tlak může dlouho zůstávat bez příznaků, a přitom poškozovat cévy. Jeho včasné odhalení a léčba pomáhají chránit srdce, mozek i ledviny. Dlouhodobě zvýšený tlak může přispívat také k poškození zraku či k poruchám erekce,“ vysvětluje vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP MUDr. Jana Ježková.   

V šetření EHES 2019 měly naměřené hodnoty odpovídající hypertenzi ve věku 25–34 let cca 23 % mužů a 3 % žen. V celé sledované skupině 25–64 let to bylo 46 % mužů oproti 26 % žen. O svém zvýšeném krevním tlaku přitom nevědělo 39 % mužů, u nichž šetření zjistilo zvýšený krevní tlak. To, že se cítíte zdraví, tedy ještě neznamená, že nemáte žádná zdravotní rizika.

Srdce nemá čekat na padesátiny

Krevní tlak se vyplatí sledovat společně s dalšími rizikovými faktory. Ve stejném šetření mělo nadváhu nebo obezitu 77 % mužů a 56 % žen ve věkové skupině 25–64 let. Metabolický syndrom – souběh rizikových faktorů, jako jsou větší obvod pasu, zvýšený tlak, nepříznivé hodnoty krevních tuků a zvýšená hladina cukru – byl zjištěn u 38,1 % mužů a 28 % žen.

S praktickým lékařem proto hodnoťte výsledky společně. Proberte také kouření, pohyb a rodinnou historii. Důležité je nejen to, zda někdo z blízkých příbuzných prodělal infarkt nebo cévní mozkovou příhodu, ale také v kolika letech.

„Potíže s erekcí mohou být někdy časným signálem cévního onemocnění. Příčin mohou mít více, proto je důležité je nepodceňovat a zkontrolovat také krevní tlak, cholesterol a cukr v krvi. Na prevenci srdečně-cévních onemocnění se zaměřuje i náš program STOP infarktu, který je určen pojištěncům OZP ve věku 30–55 let. Zahrnuje lékařské vyšetření, laboratorní odběry a EKG,“ vysvětluje MUDr. Jana Ježková z OZP.  

Pojištěnci OZP si mohou laboratorní výsledky vyšetření indikovaných lékařem a hrazených z veřejného zdravotního pojištění zobrazit také v aplikaci VITAKARTA, pokud pocházejí ze spolupracující laboratoře. Mají je tak po ruce například při další návštěvě lékaře.

Prostata: o termínu nerozhodují jen narozeniny

Rodinná historie je důležitá také u prostaty. Národní program časného záchytu karcinomu prostaty je určen mužům ve věku 50–69 let včetně. Začíná odběrem krve na PSA u praktického lékaře nebo urologa. PSA je bílkovina tvořená prostatou. Její zvýšená hladina ještě neznamená rakovinu, může souviset také s nezhoubným zvětšením prostaty nebo zánětem. Výsledek proto musí vždy posoudit lékař.

„Pokud rakovinu prostaty prodělal váš otec nebo bratr, řekněte také lékaři, v kolika letech onemocněl. U mužů s rodinnou zátěží, zejména pokud byl příbuzný diagnostikován před 60. rokem, lze zvážit časné vyšetření PSA už od 45 let; u nositelů mutace BRCA2 od 40 let. O vhodnosti a načasování vyšetření by měl vždy rozhodnout lékař podle individuálního rizika. Pro muže ve věku 40–49 let nabízíme program STOP rakovině prostaty. Mohou využít samostatný test PSA ve vybraných laboratořích bez žádanky a objednání, nebo komplexní vyšetření u lékaře. Výsledek je vhodné následně probrat s praktikem či urologem,“ uvádí MUDr. Ježková.   

Psychika se do laboratorní zprávy nevejde

Z krevních odběrů lze zjistit mnoho, ale o spánku, náladě a zvládání každodenního života je potřeba mluvit. V roce 2024 zemřelo v Česku sebevraždou 1 261 mužů a 300 žen. Muži tedy tvořili přibližně 81 % těchto úmrtí. Tento poměr neznamená, že častěji trpí depresí. Ukazuje však, jak důležitá je včasná pomoc.

„Nemusíte za lékařem nebo jiným odborníkem přijít se slovy ‚mám depresi‘. Stačí popsat, jak se vám žije. Třeba říct: ‚Nespím, nic mě netěší a doma pořád vybuchuju.‘ Podrážděnost, uzavírání se před ostatními nebo rostoucí spoléhání na alkohol mohou být důvodem k rozhovoru. Samy o sobě ještě neznamenají diagnózu, ale nejsou ani něčím, co by člověk musel jen vydržet a přetrpět. Duševní zdraví totiž úzce souvisí s tím tělesným,“ upozorňuje doktorka Ježková z OZP.

Pokud obtíže přetrvávají, zhoršují se nebo narušují běžné fungování, obraťte se např. na svého praktického lékaře. Můžete s ním probrat, co prožíváte, a společně hledat další pomoc. Není nutné čekat několik týdnů či měsíců, až se potíže stanou neúnosnými. Při závažných obtížích vyhledejte pomoc ihned. V psychické krizi můžete zavolat na bezplatnou nonstop Linku první psychické pomoci 116 123, při bezprostředním ohrožení života volejte 155 nebo 112.

První krok zabere pár minut

Nemusíte hned měnit celý život. Začněte tím, že zjistíte datum poslední preventivní prohlídky a případně si domluvíte další. Poznamenejte si užívané léky, nemoci v rodině a potíže, které jste dosud neřešili. Mohou se týkat třeba i spánku nebo erekce. Při návštěvě lékaře se zeptejte: Která rizika jsou u mě nejdůležitější? Co mohu změnit? Kdy přijít na kontrolu?

„Pokud nemáte praktického lékaře, s jeho hledáním vám může pomoci zdravotní pojišťovna. Naši klienti mohou využít Asistenční službu OZP. Důležité je, aby preventivní prohlídka neskončila jen seznamem naměřených hodnot. Lékař by vám měl vysvětlit, co výsledky znamenají, co je případně potřeba změnit a kdy přijít na další kontrolu,“ doplňuje MUDr. Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.

První krok můžete udělat hned. Zjistěte, kdy jste byli naposledy na preventivní prohlídce, a pokud už nastal čas, objednejte se. I když vás nic nebolí, může právě prevence pomoci odhalit zdravotní rizika včas.

Co si hlídat podle věku

Orientační přehled preventivních vyšetření pro muže bez potíží. Pokud se objeví nové příznaky, nečekejte na pravidelnou prohlídku a objednejte se k lékaři.