Zdraví začíná ve střevech. Pět jednoduchých návyků, které jim prospějí

O střevech jsme dlouho uvažovali hlavně jako o orgánu trávení. Dnes víme, že jde o jednu z nejrušnějších křižovatek lidského těla. Žijí v nich biliony mikroorganismů, které společně tvoří střevní mikrobiotu a ovlivňují řadu procesů v našem těle, od fungování imunity až po komunikaci s nervovým systémem. Dobrou zprávou je, že pro zdraví svých střev můžeme něco udělat každý den. A často stačí začít u několika jednoduchých návyků.

Jedno víme jistě, o střeva má smysl pečovat. Nachází se v nich zhruba 70 procent imunitních buněk organismu a právě zde se imunitní systém učí rozlišovat neškodné podněty od skutečných hrozeb. Střevo navíc komunikuje s mozkem obousměrně, což pomáhá vysvětlit, proč se stres může projevit zažívacími obtížemi a proč chronické střevní potíže často doprovází horší psychická pohoda. Tato souvislost je stále předmětem intenzivního výzkumu.

„Rád říkám, že o střeva se nestaráme jen kvůli trávení, ale kvůli celému tělu. Jejich stav souvisí s imunitou, spánkem i tím, jak se celkově cítíme. Dobrá zpráva je, že většina věcí, které střevům prospívají, je jednoduchá a máme je do značné míry ve vlastních rukou,“ říká MUDr. Jan Boženský, MBA. A o jaké návyky se jedná?

Jezte nejen zdravě, ale i pestře

Pro mikrobiotu je důležitá především rozmanitost jídelníčku. Čím pestřejší výběr rostlinných potravin člověk konzumuje, tím širší spektrum živin nabízí střevním bakteriím. Studie projektu Microsetta ukázala, že lidé, kteří týdně snědli alespoň 30 druhů rostlinných potravin, měli rozmanitější mikrobiotu než ti, kteří jich jedli méně než deset. Číslo 30 je přitom spíš orientační vodítko než pevná hranice. Počítá se zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, semínka, celozrnné obiloviny, bylinky i koření.

Krmte bakterie vlákninou a nezapomínejte na fermentované potraviny

Vlákninu sice naše enzymy nestráví, střevní bakterie z ní ale vytvářejí mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které vyživují buňky střevní stěny a pomáhají udržovat její bariérovou funkci. „Doporučený denní příjem vlákniny se pohybuje přibližně mezi 20 a 30 gramy, reálný příjem ale bývá výrazně nižší. Zvyšovat její množství je vhodné postupně, protože náhlá změna může vést k nadýmání. Jídelníček mohou doplnit také fermentované potraviny, například kefír, kysané zelí nebo kimchi,“ vysvětluje Boženský.

Spěte pravidelně a dost

Také střevo se řídí denním rytmem a v průběhu dne se mění jeho pohyblivost i aktivita mikroorganismů. Nepravidelný spánek, noční směny nebo výrazně odlišný víkendový režim mohou tento rytmus narušovat. Střevo a mozek navíc komunikují obousměrně, takže špatný spánek může zhoršovat trávení a střevní obtíže zase kvalitu spánku. Pomáhá proto chodit spát a vstávat v podobnou dobu, větší jídlo si nechat několik hodin před spaním a večer omezit kofein i alkohol.

Hýbejte se. Počítá se i mírný pohyb

Pohyb podporuje činnost střev a může pomáhat například při zácpě nebo pocitu nadýmání. Fyzicky aktivní lidé také mívají příznivější složení střevní mikrobioty, i když výsledky jednotlivých studií nejsou vždy jednoznačné. Není přitom nutné podávat vrcholové výkony, význam má i pravidelná svižná chůze nebo krátká procházka po jídle. Cílem je přibližně 150 minut středně intenzivní aktivity týdně.

S antibiotiky opatrně, u probiotik sledujte konkrétní kmen

Antibiotika jsou v léčbě bakteriálních infekcí nenahraditelná, současně ale ovlivňují i bakterie, které jsou běžnou součástí střevní mikrobioty. Měla by se proto užívat cíleně a pouze tehdy, když jsou skutečně potřeba. Po antibiotické léčbě může návratu k běžnému režimu pomoci pestrá strava a v některých případech také vhodně zvolené probiotikum. „U probiotik není rozhodující jen název bakteriálního druhu, ale především konkrétní kmen. Dva kmeny stejného druhu mohou mít rozdílné vlastnosti, a výsledky studií proto nelze automaticky přenášet z jednoho na druhý. Smysl má vybírat probiotika s kmeny, jejichž vlastnosti byly zkoumány v klinických studiích,“ upozorňuje Boženský.

V případě L. reuteri stojí za přístupem, který BioGaia označuje jako EvidenceBiotics, více než 290 klinických studií zahrnujících přes 25 000 účastníků od novorozenců až po dospělé. Obsahují jej například žvýkací tablety BioGaia Protectis, které jsou určené dětem od tří let i dospělým. Ani probiotika však nenahrazují pestrou stravu, pravidelný pohyb a další základy zdravého životního stylu. „Není potřeba převrátit celý život naruby. Stačí si vybrat jeden nebo dva návyky a začít u nich. Právě pravidelnost bývá pro střeva důležitější než krátkodobá snaha o dokonalost,“ uzavírá Jan Boženský.

Tento text je reklamním sdělením. Přípravky BioGaia jsou doplňky stravy.