Cementová nebo organická? Která fasáda nejlépe sedí dřevostavbě

Rychlost výstavby, skvělé tepelněizolační vlastnosti či úsporný provoz. To jsou hlavní důvody, proč zájem o moderní dřevostavby v Česku roste. Když však dojde na volbu fasády, řada stavebníků podléhá dojmu, že omítka plní pouze estetickou roli a chrání dům před deštěm. U dřevostaveb je ale situace o poznání složitější než u klasických zděných domů. Vyplatí se tedy sázka na tradiční cementovou fasádu, nebo na moderní organickou?

Co se skrývá pod pojmem cementová a organická omítka

Každý z materiálů se na stěnách dřevostavby chová trochu jinak. Hlavní rozdíl mezi nimi spočívá v pojivu, jež určuje vlastnosti omítky i to, jak bude reagovat na nejrůznější vlivy.

Když se řekne cementová fasáda, nejčastěji se pod tímto pojmem v moderním stavebnictví skrývají minerální nebo silikátové omítky. Obvykle jsou tvořeny směsí cementu, vápna a křemičitého písku, u silikátů pak hraje hlavní roli draselné vodní sklo. Tyto omítky fungují na principu chemické reakce, při které se spojí s podkladem v jeden soudržný celek. Výsledný povrch je vysoce zásaditý, což přirozeně potlačuje růst plísní a mechů, po letech se ale zásaditost vlivem kyselých dešťů snižuje. Cementová omítka má nízký difuzní odpor – laicky řečeno, je plná mikroskopických pórů, kterými může vlhkost zevnitř domu volně odcházet ven. Její nevýhodou je křehkost, která se projeví, jakmile stavba více pracuje. Na fasádě se začnou tvořit vlasové praskliny, což může vyžadovat častější opravy. Při zanedbání péče se pak může výrazně zkrátit její životnost.

Pojivem pro organické omítky jsou syntetické pryskyřice a silikonové emulze. Místo toho, aby omítka s podkladem díky chemické reakci zkameněla, vytvoří na něm vysoce odolný, mechanicky pevný a elastický plášť, jenž připomíná high-tech membránu. Organické fasády vynikají pružností, proto se lépe vypořádávají s dilatačními pohyby dřevěných panelů způsobenými střídáním teplot i výkyvy vzdušné vlhkosti. Dům chrání rovněž před průnikem vlhkosti z vnějšího prostředí. Odpuzují vodu, která při stékání zároveň odnáší z povrchu domu nečistoty jako prach nebo usazený pyl, které by se jinak mohly stát živnou půdou pro mikroorganismy. Odborně se tomuto jevu říká lotosový efekt a přispívá ke snazší údržbě. Přesto dokáže i tento typ fasády dýchat, ačkoli má o něco vyšší odpor vůči parám proudícím z domu směrem ven.

Na které fasádě lépe vyniknou syté barvy

Cementové omítky nedokážou dlouhodobě fixovat barevné pigmenty. Barvy vlivem UV záření a povětrnostních vlivů mohou rychle blednout. I proto se pro cementové omítky volí jemnější a světlejší odstíny. Vlastník domu proto musí počítat i s tím, že bude potřeba na fasádě častěji obnovit barevný nátěr.

Pokud ale stavebníci touží po výrazných barvách, které zůstávají stálé po dlouhou dobu, mají organické fasády navrch. Organická pojiva v sobě pigment snadno „uzamknou“. Proto vykazují i v případě nápadných sytých a tmavých odstínů lepší barevnou stabilitu. Vedle toho umožňují také vyšší variabilitu při experimentování s povrchovými strukturami.

Podle čeho se tedy v případě dřevostavby rozhodnout

Stěžejní při výběru fasády je konstrukce. Dřevostavba s difuzně uzavřenou konstrukcí funguje tak, že se vlhkost a pára z vnitřního prostředí nesmí dostat dovnitř do stěny a izolačních prvků. Proto se v konstrukci využívá speciální druh fólie, která funguje jako parozábrana. Regulace vlhkosti uvnitř domu je závislá na správném větrání okny nebo na použití řízené ventilace s rekuperací tepla.

Pro tento typ konstrukce je organická fasáda ideálním řešením. Plášť domu zůstává po mnoho let jako nový a dobře odolává nepatrným pohybům, které jsou pro dřevostavby zcela běžné. Omítka si drží svůj odstín i navzdory působení slunečního záření, je odolnější vůči výkvětu. Není náročná na údržbu. Postačí jí občasná vizuální kontrola a případné omytí. Více pozornosti je potřeba věnovat severní a západní straně domu a partiím, kam se nedostává déšť, který by zachycené nečistoty přirozeně smyl. Při správné péči se tak může investice do první renovace fasády oddálit.

V případě dřevostavby s difuzně otevřenými stěnami je konstrukce navržena tak, aby vlhkost bez překážek prošla celou stěnou a odpařila se zvenčí fasádou pryč. Funguje na jednoduchém fyzikálním principu, kdy se vlhkosti do cesty směrem ven staví materiál se stále menším odporem. Takový dům je nutné opatřit difuzně otevřeným fasádním systémem. Ale nemusí jít jen o ten cementový. Dnes se vyrábí organické fasády s vysokou prodyšností, které jsou pro takovou konstrukci vhodné.

V České republice představují dřevostavby s difuzně uzavřenou konstrukcí nejrozšířenější a ekonomicky nejdostupnější systém. Difuzně otevřené obvodové stěny se uplatňují u luxusnějších domů nebo jsou často voleny u atypických staveb. „Při volbě fasádního systému se nedíváme jen na jeho vzhled, ale především na to, jak se bude chovat v průběhu celé životnosti domu. U dřevostaveb je důležitá zejména schopnost fasády odolávat drobným pohybům konstrukce, povětrnostním vlivům a dlouhodobě si zachovávat své funkční i estetické vlastnosti. Na základě našich zkušeností a současných technologických možností jsme se proto rozhodli přejít na organické fasádní systémy značky Sto, které jsou pružnější a snižují riziko vzniku vlasových trhlin,“ uvádí Vít Borovička, výrobní ředitel RD Rýmařov.