Od plakátů ke šperkům a fotografii. Central Gallery ukazuje Alfonse Muchu jinak

Jeho plakáty znají miliony lidí po celém světě. Málokdo ale ví, že Alfons Mucha byl také zdatným fotografem a designérem. Jeho nová výstava v Central Gallery proto nevypráví známý příběh secesního mistra znovu. Místo toho skládá portrét autora, jehož estetika i po sto letech inspiruje stále nové generace tvůrců. Vedle ikonických litografií představí také fotografie, vzácné dekorativní tisky, šperky a skleněné objekty Muchovy vnučky nebo video zachycující vznik velkoformátových fotografií Slovanské epopeje. To vše na Staroměstském náměstí v Praze.

Když se dnes řekne Alfons Mucha, většině lidí se vybaví zasněné dívky s předlouhými vlasy, záplava květin a ornament. Jenže Muchův svět byl mnohem širší. Fascinovala ho architektura, fotografie, šperk, ilustrace i grafický design. Krása pro něj nebyla výsadou neživých obrazů visících na stěně – měla prostupovat každodenním životem.

Právě touto optikou je vystavěna nová expozice Central Gallery sídlící v samém srdci Prahy na Staroměstském náměstí. Místo chronologického životopisu nabízí několik tematických zastavení, která odhalují různé podoby Muchovy tvorby. Od slavných secesních plakátů přes fotografie vznikající jako součást jeho tvůrčího procesu až po publikaci Documents Décoratifs, která ovlivnila generace architektů, designérů a dekoratérů po celé Evropě.

„Nechtěli jsme vytvořit další výstavu o Muchovi, ale výstavu o tom, proč je jeho estetika stále aktuální. Když vedle sebe postavíte jeho grafiky, fotografie, design, šperky Jarmily Mucha Plockové nebo současné fotografie Slovanské epopeje, zjistíte, že mezi nimi neexistuje stoletá propast. Spojuje je stejná citlivost pro detail, řemeslo a krásu,“ říká kurátorka výstavy Helena Kočíková.

Od Otčenáše k Sarah Bernhardt

Tento pohled na Muchovu osobnost dokládají i konkrétní vystavená díla. Mezi nejvýraznější patří Otčenáš (Le Pater) z roku 1899, v němž se z ilustrované Modlitby Páně stává osobní umělecká výpověď propojující křesťanskou tradici, zednářskou symboliku a Muchovu víru ve tři základní kameny lidské ctnosti – krásu, pravdu a lásku.

Vedle něho nechybí ani práce spojené s pařížskou tiskárnou Ferdinanda Champenoise nebo připomínka přelomové spolupráce se slavnou francouzskou herečkou Sarah Bernhardt, která z českého výtvarníka během několika měsíců udělala jednu z nejvýraznějších osobností evropské secese.

Jedním z pozoruhodných příběhů výstavy je plakát Kassa, který Mucha navrhl pro americkou herečku Leslie Carter. Pro jeho podlouhlý vysoký formát využil výtvarný jazyk, který proslavily jeho plakáty se Sarah Bernhardt. Hra o maďarské dívce, která chtěla vstoupit do kláštera, ale svedl ji a následně opustil princ, však propadla a inscenace skončila fiaskem. Leslie Carter zbankrotovala a Mucha za svou práci nikdy nedostal zaplaceno.

Výstava se zastavuje také u média, které bývá v souvislosti s Muchou často opomíjené – fotografie. Alfons Mucha byl totiž na svou dobu zdatný fotograf a kameru používal na přípravné snímky, hledání správné kompozice, zachycení pohybu nebo modelování světla pro své litografie. Díky dochovaným snímkům dnes můžeme nahlédnout nejen do jeho pařížského ateliéru, ale také do okamžiků, které předcházely vzniku jeho nejslavnějších děl.

Umění pro každodenní živo t

Výstava představuje také publikaci Documents Décoratifs z roku 1902, v níž Alfons Mucha shrnul své pojetí secese. Soubor ornamentů, dekorativních motivů a návrhů se stal inspirací pro tehdejší architekty, designéry i řemeslníky po celé Evropě a ukazuje Muchovo přesvědčení, že krásné a kvalitně navržené předměty mají být součástí každodenního života.

Křehkost připomíná Muchovu fascinaci přírodou a ženskou krásou. Jemné kompozice inspirované přírodními motivy patří k jeho nejznámějším dekorativním sériím a vystihují poetiku, která se stala jedním z poznávacích znaků secese.

Tematický celek Národní identita představuje Muchu jako umělce, pro něhož byla tvorba zároveň službou vlastní zemi. Po návratu do Čech z Francie a USA v roce 1910 vytvářel díla podporující českou kulturu a národní sebevědomí, mimo jiné plakát Loterie Národní jednoty, jehož výtěžek pomáhal financovat výuku českého jazyka a historie. Byl také autorem návrhu československých známek.

Sekce Aesthetics ukazuje Muchovu snahu zpřístupnit umění co nejširšímu publiku. Jeho dekorativní plakáty přenesly secesní estetiku z galerií do domácností.

Šperky Muchovy vnučky a 20 tisíc fotografií Epopeje

Mimořádnou kapitolu výstavy představuje tvorba Jarmily Mucha Plockové, architektky, výtvarnice a vnučky Alfonse Muchy. Její šperky a autorské objekty z rytého skla nevycházejí z nostalgie ani z pouhého citování rodinného odkazu. Elegantní ornamenty, linie a přírodní motivy převádí do současného designu s lehkostí, která ukazuje, že secese může být i po více než století překvapivě aktuální.

Stejnou myšlenku rozvíjí i video vytvořené fotografem Janem Williamem Drnkem, zachycující vznik jeho velkoformátových fotografií Slovanské epopeje. Ty následně vydal v monumentální monografii Epopej, v níž si je možné plátna prohlížet v kvalitě 1:1, přičemž tiskový rastr není viditelný ani v šestinásobném zvětšení a k pohodlnému prohlížení děl slouží přiložená vysoce kvalitní lupa. Složená je z 20 tisíc fotografií.

Dvanáctikilová publikace s rozměry 62x42 centimetrů a kapitálkem z pravého hedvábí byla prvně vystavena před sedmi lety v pražském Klementinu, a s cenou okolo 280 tisíc korun šlo tehdy o nejdražší českou knihu. Vydaná byla limitovaným nákladem 200 kusů, má 336 stran, a kromě vloženého šperku Jarmily Mucha Plockové obsahuje také tři kameny z míst vyobrazených na plátnech.

Drnek na knize pracoval s více než 20 špičkovými odborníky téměř tři roky. K ruce měl řemeslníky, umělce či historiky. Podobným způsobem zachytil také Katedrálu sv. Víta, Korunovační klenoty nebo nové Svatovítské varhany

Výstava tak propojuje dvě generace autorů. Alfonse Muchu, jehož dílo zásadně ovlivnilo podobu evropské secese. Jarmilu Mucha Plockovou, která rodinný odkaz rozvíjí prostřednictvím designu a autorské tvorby. A Jana Williama Drnka, jenž pomocí současné fotografie otevírá nový pohled na jedno z nejvýznamnějších děl českého výtvarného umění.

Alfons Mucha

Stálá výstava

Central Gallery

Staroměstské náměstí 15

110 00 Praha 1

Otevřeno denně 10–20 hod.

www.centralgallery.cz