Domov jako základ zdravého životního stylu. Aneb jak vytvořit prostředí, které prospívá zdraví?

Vyvážená strava, pravidelný pohyb nebo dostatek spánku jsou dnes samozřejmou součástí péče o zdraví. Méně pozornosti ale věnujeme místu, kde trávíme velkou část života – svému domovu. Přitom právě kvalita vzduchu, teplota, denní světlo či uspořádání prostoru mohou ovlivňovat naši psychickou pohodu, soustředění i odpočinek. Domov už dávno nepředstavuje jen střechu nad hlavou. Je to místo, kde po náročném dni regeneruje tělo i mysl. Co všechno ovlivňuje zdravé bydlení a jak vytvořit domov, ve kterém se bude dobře žít?

Nešvary jménem přehřátý a klimatizovaný dům

Příliš vysoká teplota v interiéru představuje pro organismus zvýšenou zátěž. Může způsobovat únavu, zhoršovat soustředění a negativně ovlivňovat také spánek. Právě během něj totiž tělo potřebuje pro správnou regeneraci přirozeně snižovat svou teplotu, čemuž příliš teplá ložnice brání. Ideální teplota pro spánek se proto pohybuje kolem 18–20 °C. Pokud je v místnosti tepleji, může to vést k častějšímu buzení, horší regeneraci a ranní únavě.

Mnoho rodin v létě spoléhá na klimatizaci. Ta s sebou však může přinášet řadu dalších rizik. Jednak eliminuje množství záporných iontů v domácnosti, dráždí sliznice a při nesprávném používání vytváří výrazné rozdíly mezi venkovní a vnitřní teplotou, což představuje pro organismus další zátěž. Proudění vzduchu navíc víří prach, roztoče či spory plísní. Pravidelná údržba a čištění filtrů jsou nutností.

„ Zdravý dům by měl přehřívání předcházet, nikoli ho následně řešit intenzivním chlazením. Pomoci mohou materiály s vyšší tepelnou setrvačností, kvalitní zateplení a účinné stínění oken, které přispívají ke stabilnější vnitřní teplotě,” vysvětluje David Mencl, ředitel Ekonomických staveb.

Proč je denní světlo tak důležité

Jedním z nejvíce podceňovaných prvků zdravého bydlení je přirozené světlo. To pomáhá regulovat biologické hodiny, podporuje přirozený rytmus spánku a bdění a pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu i schopnost soustředění.

Naopak dlouhodobý pobyt v tmavých místnostech může přispívat k únavě nebo poklesu výkonnosti. Proto je dobré už při návrhu domu pracovat s orientací vůči světovým stranám, velikostí oken nebo propojením interiéru se zahradou. Cílem není jen hezký výhled, ale především dostatek přirozeného světla během celého dne.

Velká okna mohou do interiéru přivést dostatek světla, ale zároveň i více slunečního tepla. Právě proto by jejich velikost, orientace a stínění měly být navrženy jako jeden celek.

Neviditelný faktor zdravého bydlení

Zásadní roli sehrává kvalita vzduchu v interiéru. Moderní domy jsou velmi dobře utěsněné, což sice snižuje energetické ztráty, zároveň ale klade vyšší nároky na větrání a celkové mikroklima v interiéru. Pravidelná výměna vzduchu je důležitá pro vytvoření prostředí, ve kterém se dobře odpočívá i pracuje – už při návrhu domu je proto důležité myslet na vhodný způsob větrání, aby bylo docíleno odvodu těkavých organických látek, formaldehydu a dalších škodlivých prvků, které se u vzduchu v domácnostech objevují. A naopak tedy přivádět čerstvý na záporné ionty bohatý vzduch.

Na těchto principech fungují i takzvané iontové domy. „Jejich cílem je především přiblížit vnitřní prostředí podmínkám, které jsou člověku co nejpřirozenější. Pracují s myšlenkou vytvářet interiéry s vyšší koncentrací záporných iontů a současně kladou důraz na kvalitní větrání, optimální vlhkost vzduchu, omezení elektromagnetického smogu nebo vhodný výběr stavebních materiálů,“ vysvětluje David Mencl z Ekonomických staveb, které jsou držitelem licence pro výstavbu iontových domů v České republice. Nejde tedy o jeden přístroj nebo technologii, ale o celý způsob, jakým je dům navržen a jak pracuje se vzduchem.

Koncept mimo jiné vychází z poznatků o fungování iontových kanálů v lidských buňkách. Jejich výzkum byl oceněn Nobelovou cenou za fyziologii a medicínu v roce 1991. Vysoká hladina záporných iontů kyslíku je pro dosažení zdravého domu klíčová. Záporný náboj molekuly kyslíku způsobuje výrazně lepší prokrvení na úrovni buňky. Tím se buňka stává lépe odolnou vůči civilizačním vlivům a pomaleji stárne.

Harmonie začíná správným uspořádáním

Významný vliv na naši pohodu má už samotné uspořádání interiéru. Na harmonii prostoru klade důraz také tradiční filozofie feng-šuej. Přestože její principy nejsou vědecky podloženou metodou, mnoho lidí oceňuje důraz na propojení s přírodou, harmonické uspořádání prostoru nebo omezení zbytečného nepořádku.

„Na feng-šuej je mi blízké především to, že vede k vědomému přemýšlení o prostoru. Přehledný interiér nepůsobí přeplněně a člověk se v něm může cítit komfortněji. Z praxe vidím, že klientům často pomůže už promyšlenější uspořádání nábytku nebo odstranění zbytečných věcí. Nemusí přitom hned investovat do rozsáhlé rekonstrukce,“ říká Martina Zahradníková, designérka Ekonomických staveb.

Důraz na přírodu není náhodný. Většina lidí se v prostředí plném zeleně cítí klidněji a uvolněněji. Právě proto se stále častěji prosazuje biofilní design, který propojuje architekturu s přírodními prvky. Dřevo, kámen, zeleň nebo výhled do zahrady tak mohou vedle estetické funkce pomoci vytvořit prostředí, ve kterém se člověk cítí přirozeněji a příjemněji.

Zdravý domov tak netvoří jedna revoluční technologie, ale souhra mnoha faktorů, které se podílejí na psychické i fyzické pohodě. Ideální čas pro jejich vyladění je přitom už při návrhu domu – jakékoli pozdější úpravy bývají technicky složitější a výrazně nákladnější.